šramana (Buddh)

šramana [śramaṇa], pál. samana [samaṇa] – svérázný myslitel nezávislý na ortodoxním bráhmanismu. Šramanové, „snaživci, kteří usilují“, byli potulní kazatelé a kajícníci; též se jim říkalo poutníci či tuláci (san. parivrádžaka, pál. paribbádžaka). Potulovali se Indií, žili z almužen a z toho, co dala matka Příroda, a s veškerou nezávislostí ducha a myšlení se snažili vyřešit základní a věčné otázky bytí vesmíru a jedince. Původem pocházeli hlavně ze stavu bráhmanského a kšatrijského, ale protože opustili své společenské postavení, vytvořili zvláštní společenskou vrstvu mimo kastovní systém. Mezi lidem se těšili o to větší úctě, neboť se věřilo, že díky své kajícnosti a zvláštnímu způsobu života ovládají nadpřirozené síly. Šramanové zcela bez zábran a bezostyšně hlásali ty nejpodivnější, ba výstřední názory, jež byly v nejpříkřejších rozporech s ortodoxním učením bráhmanismu. Určitě mezi nimi byli i mnozí podvodníci a šarlatáni, povaleči, profesionální žebráci, zločinci uhýbající před zákonem, avšak většina z nich bezpochyby byli svatí muži ducha upřímně toužícího po poznání a po duševním klidu, kteří byli znechuceni světskou marností a nestálostí zdejšího bytí; opustili všechno, co měli, a začali žít sami, opuštění, v odříkání a kajícnosti. Právě mezi nimi vytrysklo velkolepé vzepětí ducha, z něhož se mimo jiné nauky zrodil i vznešený buddhismus a o něco starší džinismus.

Vladimír Miltner

Viz též: šramana (Hind)