Tárá (Hind)

Tárá [tārā] – třpyt, hvězda, perla; též: Táraká [tārakā] (ochránkyně), lidová bohyně, jejíž kult, dříve značně rozšířený, přežívá dosud hlavně v Bengálsku. Podle puránové mytologie je manželkou Brhaspatiho. Jednou ji unesl bůh měsíce Sóma a vzdal se jí teprve na zásah Brahmův. Z této epizody se jí narodil syn Budha, bůh moudrosti (či spíše chytrosti) a planety Merkuru. V tantrismu Tárá figuruje jako ezoterní forma Déví. Lze se domnívat, že byla pradávnou předvédskou bohyní z okruhu kultu velké božské Matky. Má též důležitou úlohu ve vadžrajánovém buddhismu v několika podobách, obzvláště jako Bílá Tárá a Zelená Tárá. Je též bódhisattvou ženského rodu a zrodila se ze slzy bódhisattvy Avalókitéšvary jako výraz jeho soucitu s utrpením tvorů. Je zjevně dobrým příkladem vzájemného překrývání buddhistické a hinduistické mytologie.

Literatura:
Sircar, D. C. (1967), The Śakti Cult and Tārā, Calcutta: University of Calcutta.

Význam pojmu v buddhismu viz Tárá

Karel Werner