mahábhúta (Hind): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">''mahábhúta''</span> [mahābhūta] – „velký živel“. Označení pro čtyři základní živly či elementální síly, které v mnohotvárných kombinacích tvoří tzv. materiální svět. Jsou to: ''prthiví'' (dosl. země) čili pevnost, ''ápas'' (voda) čili tekutost nebo vzlínavost, ''váju'' (dosl. vítr, tj. vzduch) čili vibrace a ''agni'' (oheň) čili teplota a světlo. Některé systémy přidávají pátý element, jímž je ''ákáša'' čili éter, což zahrnuje též prostor. V monistických systémech védántového typu jsou tyto živly posledními a nejhrubšími emanacemi jednotného božského zdroje. V jiných systémech, jako je dualistická filozofie ''sánkhja'', jsou výronem kosmické prasíly ''prakrti'' (přírody). |
<span id="entry">''mahábhúta''</span> [mahābhūta] – „velký živel“. Označení pro čtyři základní živly či elementální síly, které v mnohotvárných kombinacích tvoří tzv. materiální svět. Jsou to: ''prthiví'' (dosl. země) čili pevnost, ''ápas'' (voda) čili tekutost nebo vzlínavost, ''váju'' (dosl. vítr, tj. vzduch) čili vibrace a ''agni'' (oheň) čili teplota a světlo. Některé systémy přidávají pátý element, jímž je ''ákáša'' čili éter, což zahrnuje též prostor. V monistických systémech védántového typu jsou tyto živly posledními a nejhrubšími emanacemi jednotného božského zdroje. V jiných systémech, jako je dualistická filozofie ''sánkhja'', jsou výronem kosmické prasíly ''prakrti'' (přírody). |
||
| − | |||
| − | Význam pojmu v buddhismu viz [[mahábhúta (Buddh)|mahábhúta]] |
||
''[[:Kategorie:Aut: Werner Karel|Karel Werner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Werner Karel|Karel Werner]]''<br /> |
||
| + | |||
| + | Význam pojmu v buddhismu viz [[mahábhúta (Buddh)|mahábhúta]] |
||
[[Kategorie:Aut: Werner Karel]] |
[[Kategorie:Aut: Werner Karel]] |
||
[[Kategorie:Hinduismus]] |
[[Kategorie:Hinduismus]] |
||
Verze z 21. 10. 2024, 19:18
mahábhúta [mahābhūta] – „velký živel“. Označení pro čtyři základní živly či elementální síly, které v mnohotvárných kombinacích tvoří tzv. materiální svět. Jsou to: prthiví (dosl. země) čili pevnost, ápas (voda) čili tekutost nebo vzlínavost, váju (dosl. vítr, tj. vzduch) čili vibrace a agni (oheň) čili teplota a světlo. Některé systémy přidávají pátý element, jímž je ákáša čili éter, což zahrnuje též prostor. V monistických systémech védántového typu jsou tyto živly posledními a nejhrubšími emanacemi jednotného božského zdroje. V jiných systémech, jako je dualistická filozofie sánkhja, jsou výronem kosmické prasíly prakrti (přírody).
Význam pojmu v buddhismu viz mahábhúta