dharma (Buddh): Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 12. 2025, 20:05

dharma, pál. dhamma:

(1) všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti; profesor Ivo Fišer navrhuje jako ekvivalent termín „norma“;

(2) Buddhovo učení, vycházející ze zákonité platnosti příčinně podmíněného řetězce znovuzrozování (sansára) určovaného zákonem karmanu (pál. kamma), vyjadřuje všeobsahující pravdu. Vzhledem k tomu, že slovní tvar dharma je odvozen od sanskrtského slovesného kořene dhr-, „držet“, je nasnadě tu v témž obsažném smyslu užívat archaického českého participia necessitatis „držmo“, totiž to, „čeho jest se držet“. V Díghanikáje je psáno: „Dobře Mistr vyložil nauku; je zřetelná (san. sandrštika, pál. sanditthika), nadčasová (akálika), ověřitelná (san. aihipašjika, pál. éhipassika), prospěšná (san. aupanajika, pál. ópanajika) a moudrým (san. vidžňa, pál. viňňú) poznatelná (san. védajitavja, pál. véditabba) zvlášt osobně (san. pratjátma, pál. paččatta).“ Viz též trišarana.

(3) soubor etických zásad a pravidel mravného chování (san. šíla, pál. síla), řehole (vinaja).

(4) projevy reálné skutečnosti, jednotliviny, věci a jevy ve své obecnosti, které jsou pomíjivé a okamžikové. Jsou sestavené (san. sanskrta, pál. sankhata) nebo nesestavené (san. asanskrta, pál. asankhata); v raném buddhismu jedinou nesestavenou jednotlivinou byla nirvána (pál. nibbána).

(5) „myšlenkové věci“, myšlenky, psychické procesy, nápady, odrazy v duchu; v tomto významu je termín těsně spjat s myslí (san. manas, pál. mana). Viz též ájatana, šadájatana.

(6) faktory bytí, které jsou podle hínajány úhelnými kameny empirické osobnosti a jejího všehomíra.

Vladimír Miltner

Viz též: Čhö (Tibet), dharma (Hind), Dharma (Tibet)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+<span id="entry">dharma</span>, pál. ''dhamma'':
-<span id="entry">dharma</span>, pál. ''dhamma'' – 1. všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti; profesor Ivo Fišer navrhuje jako ekvivalent termín „norma“; 2. [[Buddha (Buddh)|Buddhovo]] učení, vycházející ze zákonité platnosti příčinně podmíněného řetězce znovuzrozování (''[[sansára (Buddh)|sansára]]'') určovaného zákonem ''[[karman (Buddh)|karmanu]]'' (pál. ''kamma''), vyjadřuje všeobsahující pravdu. Vzhledem k tomu, že slovní tvar ''dharma'' je odvozen od sanskrtského slovesného kořene ''dhr''-, „držet“, je nasnadě tu v témž obsažném smyslu užívat archaického českého ''participia necessitatis'' „držmo“, totiž to, „čeho jest se držet“. V ''[[Díghanikája (Buddh)|Díghanikáje]]'' je psáno: „Dobře Mistr vyložil nauku; je zřetelná (san. ''sandrštika'', pál. ''sanditthika''), nadčasová (''akálika''), ověřitelná (san. ''aihipašjika'', pál. ''éhipassika''), prospěšná (san. ''aupanajika'', pál. ''ópanajika'') a moudrým (san. ''vidžňa'', pál. ''viňňú'') poznatelná (san. ''védajitavja'', pál. ''véditabba'') zvlášt osobně (san. ''pratjátma'', pál. ''paččatta'').“ Viz též ''[[trišarana (Buddh)|trišarana]]''. 3. soubor etických zásad a pravidel mravného chování (san. ''[[šíla (Buddh)|šíla]]'', pál. ''síla''), řehole (''[[vinaja (Buddh)|vinaja]]''). 4.     projevy reálné skutečnosti, jednotliviny, věci a jevy ve své obecnosti, které jsou pomíjivé a okamžikové. Jsou sestavené (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata'') nebo nesestavené (san. ''[[asanskrta (Buddh)|asanskrta]]'', pál. ''asankhata''); v raném buddhismu jedinou nesestavenou jednotlivinou byla ''[[nirvána (Buddh)|nirvána]]'' (pál. ''nibbána''). 5. „myšlenkové věci“, myšlenky, psychické procesy, nápady, odrazy v duchu; v tomto významu je termín těsně spjat s myslí (san. ''[[manas (Buddh)|manas]]'', pál. ''mana''). Viz též ''[[ájatana (Buddh)|ájatana]]'', ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]''. 6. faktory bytí, které jsou podle ''[[hínajána (Buddh)|hínajány]]'' úhelnými kameny empirické osobnosti a jejího všehomíra.
+<span id="1">(1)</span> všeindické pojetí vesmírného řádu, zákonů přírody i společnosti; profesor Ivo Fišer navrhuje jako ekvivalent termín „norma“;
+<span id="2">(2)</span> [[Buddha (Buddh)|Buddhovo]] učení, vycházející ze zákonité platnosti příčinně podmíněného řetězce znovuzrozování (''[[sansára (Buddh)|sansára]]'') určovaného zákonem ''[[karman (Buddh)|karmanu]]'' (pál. ''kamma''), vyjadřuje všeobsahující pravdu. Vzhledem k tomu, že slovní tvar ''dharma'' je odvozen od sanskrtského slovesného kořene ''dhr''-, „držet“, je nasnadě tu v témž obsažném smyslu užívat archaického českého ''participia necessitatis'' „držmo“, totiž to, „čeho jest se držet“. V ''[[Díghanikája (Buddh)|Díghanikáje]]'' je psáno: „Dobře Mistr vyložil nauku; je zřetelná (san. ''sandrštika'', pál. ''sanditthika''), nadčasová (''akálika''), ověřitelná (san. ''aihipašjika'', pál. ''éhipassika''), prospěšná (san. ''aupanajika'', pál. ''ópanajika'') a moudrým (san. ''vidžňa'', pál. ''viňňú'') poznatelná (san. ''védajitavja'', pál. ''véditabba'') zvlášt osobně (san. ''pratjátma'', pál. ''paččatta'').“ Viz též ''[[trišarana (Buddh)|trišarana]]''.
+<span id="3">(3)</span> soubor etických zásad a pravidel mravného chování (san. ''[[šíla (Buddh)|šíla]]'', pál. ''síla''), řehole (''[[vinaja (Buddh)|vinaja]]'').
+<span id="4">(4)</span> projevy reálné skutečnosti, jednotliviny, věci a jevy ve své obecnosti, které jsou pomíjivé a okamžikové. Jsou sestavené (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata'') nebo nesestavené (san. ''[[asanskrta (Buddh)|asanskrta]]'', pál. ''asankhata''); v raném buddhismu jedinou nesestavenou jednotlivinou byla ''[[nirvána (Buddh)|nirvána]]'' (pál. ''nibbána'').
+<span id="5">(5)</span> „myšlenkové věci“, myšlenky, psychické procesy, nápady, odrazy v duchu; v tomto významu je termín těsně spjat s myslí (san. ''[[manas (Buddh)|manas]]'', pál. ''mana''). Viz též ''[[ájatana (Buddh)|ájatana]]'', ''[[šadájatana (Buddh)|šadájatana]]''.
+<span id="6">(6)</span> faktory bytí, které jsou podle ''[[hínajána (Buddh)|hínajány]]'' úhelnými kameny empirické osobnosti a jejího všehomíra.
 ''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[Čhö (Tibet)]], [[dharma (Hind)]], [[Dharma (Tibet)]]
-Význam pojmu v hinduismu viz [[dharma (Hind)]]
 [[Kategorie:Aut: Miltner Vladimír]]
 [[Kategorie:Buddhismus]]