uhranutí (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 9 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">uhranutí</span> – uřknutí, čili poškození „zlým pohledem“, jedna z nejrozšířenějších [[pověry (Islam)|pověr]]. Tomuto pohledu se v arabštině říká ''ʻajn al-hasad'', což doslova značí „oko zášti“. Na ochranu před ním lze použít různé [[talismany (Islam)|talismany]], především právě v podobě oka, obvykle vyvedeného v modré barvě. Uhranutí, jak se ve středověku všeobecně věřilo, hrozilo zejména [[děti a dětství (Islam)|dětem]]. K tomu se ve své studii k příběhům ''[[Tisíc a jedna noc (Islam)|Tisíce a jedné noci]]'' vyjádřil i britský orientalista E. W. Lane: „Děti, poněvadž je muslimští rodiče pokládají za závidění hodné požehnání, jsou jim předmětem velmi úzkostlivé péče. Aby chránili jich od domnělého účinku závistivého nebo zlého pohledu, uchylují se ke všelijakým prostředkům. Berou-li je s sebou ven, oblékají je obyčejně velmi nedbale, nechávají je neumyty, nebo je úmyslně pošpiní; a jako další ochranu dávají na hlavu dítěte fantastický čepec, nebo jeho pokrývku hlavy zdobí jedním nebo více penízky, péry, křiklavými třapci, nebo zašívají do kůže jedno dvě psaná kouzla (talismany), nebo je vkládají do pouzdra zlatého nebo stříbrného, nebo vůbec dávají dítěti něco, aby zůstalo samo bez povšimnutí. Vyjadřuje-li někdo podiv nad dítětem cizím jinak nežli zbožným zvoláním, jako např. velebením jeho Tvůrce (zvoláním ‚subhán subhán alláh!‘ nebo ‚má šáʼa-lláh‘ apod.) nebo voláním o požehnání prorokovi, naplňuje to mysl rodičů starostí; oni po té uchylují se o pomoc k některému pověrečnému obřadu, aby čelili obávanému vlivu zlého pohledu…“ |
<span id="entry">uhranutí</span> – uřknutí, čili poškození „zlým pohledem“, jedna z nejrozšířenějších [[pověry (Islam)|pověr]]. Tomuto pohledu se v arabštině říká ''ʻajn al-hasad'', což doslova značí „oko zášti“. Na ochranu před ním lze použít různé [[talismany (Islam)|talismany]], především právě v podobě oka, obvykle vyvedeného v modré barvě. Uhranutí, jak se ve středověku všeobecně věřilo, hrozilo zejména [[děti a dětství (Islam)|dětem]]. K tomu se ve své studii k příběhům ''[[Tisíc a jedna noc (Islam)|Tisíce a jedné noci]]'' vyjádřil i britský orientalista E. W. Lane: „Děti, poněvadž je muslimští rodiče pokládají za závidění hodné požehnání, jsou jim předmětem velmi úzkostlivé péče. Aby chránili jich od domnělého účinku závistivého nebo zlého pohledu, uchylují se ke všelijakým prostředkům. Berou-li je s sebou ven, oblékají je obyčejně velmi nedbale, nechávají je neumyty, nebo je úmyslně pošpiní; a jako další ochranu dávají na hlavu dítěte fantastický čepec, nebo jeho pokrývku hlavy zdobí jedním nebo více penízky, péry, křiklavými třapci, nebo zašívají do kůže jedno dvě psaná kouzla (talismany), nebo je vkládají do pouzdra zlatého nebo stříbrného, nebo vůbec dávají dítěti něco, aby zůstalo samo bez povšimnutí. Vyjadřuje-li někdo podiv nad dítětem cizím jinak nežli zbožným zvoláním, jako např. velebením jeho Tvůrce (zvoláním ‚subhán subhán alláh!‘ nebo ‚má šáʼa-lláh‘ apod.) nebo voláním o požehnání prorokovi, naplňuje to mysl rodičů starostí; oni po té uchylují se o pomoc k některému pověrečnému obřadu, aby čelili obávanému vlivu zlého pohledu…“ |
||
| − | < |
+ | <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
| + | * Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905; |
||
| − | |||
| + | * Schriner, Markus. ''Talismany a amulety''. Přel. Hana Krejčí. Frýdek-Místek: Alpress, 2006; |
||
| − | Lane, Edward William. ''Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“''. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905; |
||
| + | * Tauer, Felix, překl. ''Tisíc a jedna noc''. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů); |
||
| − | |||
| + | * Tomek, Jiří. ''Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky''. Praha: Argo, 2016. |
||
| − | Schriner, Markus. ''Talismany a amulety''. Přel. Hana Krejčí. Frýdek-Místek: Alpress, 2006; |
||
| − | |||
| − | Tauer, Felix, překl. ''Tisíc a jedna noc''. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů); |
||
| − | |||
| − | Tomek, Jiří. ''Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky''. Praha: Argo, 2016. |
||
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
uhranutí – uřknutí, čili poškození „zlým pohledem“, jedna z nejrozšířenějších pověr. Tomuto pohledu se v arabštině říká ʻajn al-hasad, což doslova značí „oko zášti“. Na ochranu před ním lze použít různé talismany, především právě v podobě oka, obvykle vyvedeného v modré barvě. Uhranutí, jak se ve středověku všeobecně věřilo, hrozilo zejména dětem. K tomu se ve své studii k příběhům Tisíce a jedné noci vyjádřil i britský orientalista E. W. Lane: „Děti, poněvadž je muslimští rodiče pokládají za závidění hodné požehnání, jsou jim předmětem velmi úzkostlivé péče. Aby chránili jich od domnělého účinku závistivého nebo zlého pohledu, uchylují se ke všelijakým prostředkům. Berou-li je s sebou ven, oblékají je obyčejně velmi nedbale, nechávají je neumyty, nebo je úmyslně pošpiní; a jako další ochranu dávají na hlavu dítěte fantastický čepec, nebo jeho pokrývku hlavy zdobí jedním nebo více penízky, péry, křiklavými třapci, nebo zašívají do kůže jedno dvě psaná kouzla (talismany), nebo je vkládají do pouzdra zlatého nebo stříbrného, nebo vůbec dávají dítěti něco, aby zůstalo samo bez povšimnutí. Vyjadřuje-li někdo podiv nad dítětem cizím jinak nežli zbožným zvoláním, jako např. velebením jeho Tvůrce (zvoláním ‚subhán subhán alláh!‘ nebo ‚má šáʼa-lláh‘ apod.) nebo voláním o požehnání prorokovi, naplňuje to mysl rodičů starostí; oni po té uchylují se o pomoc k některému pověrečnému obřadu, aby čelili obávanému vlivu zlého pohledu…“
Dále k tématu
- Lane, Edward William. Arabská společnost ve středním věku: Studie k „Tisíc a jedné noci“. Přel. Josef Mrkos. Praha: V. Kotrba, 1905;
- Schriner, Markus. Talismany a amulety. Přel. Hana Krejčí. Frýdek-Místek: Alpress, 2006;
- Tauer, Felix, překl. Tisíc a jedna noc. Praha: Odeon, 2011. (8 dílů);
- Tomek, Jiří. Král světla. Arabské mýty, legendy a pohádky. Praha: Argo, 2016.