Alí, Ibn Abí Tálib (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Alí, Ibn Abí Tálib</span> (598-661) Bratranec a zeť [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadův]], příslušník rodu Banú Hášim ([[Hášimovci (JKI-I)|Hášimovci]]), jeden z jeho prvních stoupenců, pro ší‘ity ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]) první [[imám (JKI-I)|imám]] ([[isná ašaríja (JKI-I)|isná ašaríja]]). Jeho rané přijetí [[slovo boží (JKI-I)|slova božího]] se odráží v samém [[korán (JKI-I)|koránu]] (26:214). Ší‘itská tradice ([[achbár (JKI-I)|achbár]]) praví, že tehdy třináctiletý A. pochopil Prorokovo varování před božím hněvem ([[eschatologie (JKI-I)|eschatologie]]) a výzvu k následování. Ve formativním období islámu se A. proslavil jako zbožný [[muhádžirún (JKI-I)|muhádžirún]] a velitel muslim. oddílů. Vztah k Muhammadovi potvrdil sňatkem s jeho dcerou [[Fátima (JKI-I)|Fátimou]], s níž měl syny [[Hasan (JKI-I)|Hasana]], [[Husajn (JKI-I)|Husajna]], Muhsina a dceru Zajnab. Po vzniku [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] se dostal na okraj polit. moci, ačkoli právě on a jeho rod uplatňovali právo na vedení [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. A. byl zabit 661 cháridžovcem Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem u [[mešita (JKI-I)|mešity]] v Kúfě. [[hrobka (JKI-I)|Hrobka]] A. v [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžafu]] je poutním místem ší‘itů. |
+ | <span id="entry">Alí, Ibn Abí Tálib</span> (598-661) Bratranec a zeť [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammadův]], příslušník rodu Banú Hášim ([[Hášimovci (JKI-I)|Hášimovci]]), jeden z jeho prvních stoupenců, pro ší‘ity ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]) první [[imám (JKI-I)|imám]] ([[isná ašaríja (JKI-I)|isná ašaríja]]). Jeho rané přijetí [[slovo boží (JKI-I)|slova božího]] se odráží v samém [[korán (JKI-I)|koránu]] (26: 214). Ší‘itská tradice ([[achbár (JKI-I)|achbár]]) praví, že tehdy třináctiletý A. pochopil Prorokovo varování před božím hněvem ([[eschatologie (JKI-I)|eschatologie]]) a výzvu k následování. Ve formativním období islámu se A. proslavil jako zbožný [[muhádžirún (JKI-I)|muhádžirún]] a velitel muslim. oddílů. Vztah k Muhammadovi potvrdil sňatkem s jeho dcerou [[Fátima (JKI-I)|Fátimou]], s níž měl syny [[Hasan (JKI-I)|Hasana]], [[Husajn (JKI-I)|Husajna]], Muhsina a dceru Zajnab. Po vzniku [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] se dostal na okraj polit. moci, ačkoli právě on a jeho rod uplatňovali právo na vedení [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. A. byl zabit 661 cháridžovcem Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem u [[mešita (JKI-I)|mešity]] v Kúfě. [[hrobka (JKI-I)|Hrobka]] A. v [[Nadžaf (JKI-I)|Nadžafu]] je poutním místem ší‘itů. |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Alí, Ibn Abí Tálib (598-661) Bratranec a zeť Muhammadův, příslušník rodu Banú Hášim (Hášimovci), jeden z jeho prvních stoupenců, pro ší‘ity (ší‘a) první imám (isná ašaríja). Jeho rané přijetí slova božího se odráží v samém koránu (26: 214). Ší‘itská tradice (achbár) praví, že tehdy třináctiletý A. pochopil Prorokovo varování před božím hněvem (eschatologie) a výzvu k následování. Ve formativním období islámu se A. proslavil jako zbožný muhádžirún a velitel muslim. oddílů. Vztah k Muhammadovi potvrdil sňatkem s jeho dcerou Fátimou, s níž měl syny Hasana, Husajna, Muhsina a dceru Zajnab. Po vzniku chalífátu se dostal na okraj polit. moci, ačkoli právě on a jeho rod uplatňovali právo na vedení obce věřících. A. byl zabit 661 cháridžovcem Abd ar-Rahmánem Ibn Muldžimem u mešity v Kúfě. Hrobka A. v Nadžafu je poutním místem ší‘itů.