Asociace muslimských bratří (JKI-I)

Asociace muslimských bratří (arab. Džam‘íjat al-ichwán al-muslimín) Tajné sdružení zal. 1928 Hasanem al-Banná v egypt. Ismá‘íliji. Jeho teoret. koncepce se stala ideologickým rámcem hnutí, jež od té doby provází polit. vývoj Egypta i dalších islám. zemí. A.m.b. je svébytnou součástí islám. reformního proudu (reformismus); zákl. úspěch reformy spatřuje v návratu ke koránu a „správné“ tradici, tj. „zdravým“ sbírkám (arab. as-Sahíhán) Buchárího a Muslima. Modernisté v reformním myšlení (Abduh, Abd ar-Rázik, Ikbál, al-Kawákibí) vedli teoret. rozpravy s konzervativním duchovenstvem, resp. se snažili řešit otázku vztahu státu a náboženství (sekularismus), A.m.b. dokázala v polit. ideologické situaci konce 20. let rozvíjet konkrétní opoziční polit činnost v raně islámském pojetí jednoty víry a moci. Během 30. let se z ní stalo vnitřně strukturované početné hnutí s programem charitativní činnosti, později s plánem ozbrojeného odporu (sabotáže, individuální teror) proti „bezvěreckému“ režimu (pokrytci) a vnějšímu nepříteli (nevěřící). Polit. nezralost, sklon k frakcionářství a avanturismu byly příčinou řady neúspěchů a umožnily mocenská protiopatření (1942 zasáhly britské úřady, 1954 republikánský režim prezidenta Násira, 1966 popraven Sajjid Kutb a 1981 represe režimu prezidenta Sádáta). A.m.b. chtěla zabránit rozpadu obce věřících a obnovit ideální model chalífátu a pův. šarí‘y prostřednictvím široce pojatého džihádu a ideálu panislamismu, prakticky ale vyvíjela humanitární a charitativní činnost vycházející z islám. etiky. Z náb. nadací (wakf) zakládala mešity a při nich nemocnice, sirotčince, veřejné vývařovny, pronikala do odborů. Vzdor rozkolům a otřesům zůstává A.m.b. význ. pilířem islám. fundamentalismu v Egyptě a inspirací pro obdobná hnutí jinde (Hamás, Islámská fronta spásy, Strana islámského osvobození).

Miloš Mendel