Asociace muslimských bratří (JKI-I): Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">Asociace muslimských bratří</span> (arab. Džam‘íjat al-ichwán al-muslimín) Tajné sdružení zal. 1928 Hasanem [[al-Banná, Hasan (JKI-I)|al-Banná]] v egypt. Ismá‘íliji. Jeho teoret. koncepce se stala ideologickým rámcem hnutí, jež od té doby provází polit. vývoj Egypta i dalších islám. zemí. A.m.b. je svébytnou součástí islám. reformního proudu ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]); zákl. úspěch reformy spatřuje v návratu ke [[korán (JKI-I)|koránu]] a „správné“ tradici, tj. „zdravým“ sbírkám (arab. as-Sahíhán) Buchárího a Muslima. Modernisté v reformním myšlení ([[Abduh, Muhammad (JKI-I)|Abduh]], [[Abd al-Rázik (JKI-I)|Abd ar-Rázik]], [[Ikbál, Muhammad (JKI-I)|Ikbál]], [[al-Kawákibí, Abd ar-Rahmán (JKI-I)|al-Kawákibí]]) vedli teoret. rozpravy s konzervativním [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvem]], resp. se snažili řešit otázku vztahu státu a náboženství ([[sekularismus (JKI-I)|sekularismus]]), A.m.b. dokázala v polit. ideologické situaci konce 20. let rozvíjet konkrétní opoziční polit činnost v raně islámském pojetí jednoty víry a moci. Během 30. let se z ní stalo vnitřně strukturované početné hnutí s programem charitativní činnosti, později s plánem ozbrojeného odporu (sabotáže, individuální teror) proti „bezvěreckému“ režimu ([[pokrytci (JKI-I)|pokrytci]]) a vnějšímu nepříteli ([[nevěřící (JKI-I)|nevěřící]]). Polit. nezralost, sklon k frakcionářství a avanturismu byly příčinou řady neúspěchů a umožnily mocenská protiopatření (1942 zasáhly britské úřady, 1954 republikánský režim prezidenta Násira, 1966 popraven Sajjid [[Kutb, Sajjid (JKI-I)|Kutb]] a 1981 represe režimu prezidenta Sádáta). A.m.b. chtěla zabránit rozpadu [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] a obnovit ideální model [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] a pův. [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] prostřednictvím široce pojatého [[džihád (JKI-I)|džihádu]] a ideálu [[panislamismus (JKI-I)|panislamismu]], prakticky ale vyvíjela humanitární a charitativní činnost vycházející z islám. [[etika křesťanská (JKI-K)|etiky (JKI-K)]]. Z náb. nadací ([[wakf (JKI-I)|wakf]]) zakládala [[mešita (JKI-I)|mešity]] a při nich nemocnice, sirotčince, veřejné vývařovny, pronikala do odborů. Vzdor rozkolům a otřesům zůstává A.m.b. význ. pilířem islám. [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]] v Egyptě a inspirací pro obdobná hnutí jinde ([[Hamás (JKI-I)|Hamás]], [[Islámská fronta spásy (JKI-I)|Islámská fronta]] spásy, Strana islámského osvobození).
+
<span id="entry">Asociace muslimských bratří</span> (arab. Džam‘íjat al-ichwán al-muslimín) Tajné sdružení zal. 1928 Hasanem [[al-Banná, Hasan (JKI-I)|al-Banná]] v egypt. Ismá‘íliji. Jeho teoret. koncepce se stala ideologickým rámcem hnutí, jež od té doby provází polit. vývoj Egypta i dalších islám. zemí. A.m.b. je svébytnou součástí islám. reformního proudu ([[reformismus (JKI-I)|reformismus]]); zákl. úspěch reformy spatřuje v návratu ke [[korán (JKI-I)|koránu]] a „správné“ tradici, tj. „zdravým“ sbírkám (arab. as-Sahíhán) Buchárího a Muslima. Modernisté v reformním myšlení ([[Abduh, Muhammad (JKI-I)|Abduh]], [[Abd ar-Rázik, Alí (JKI-I)|Abd ar-Rázik]], [[Ikbál, Muhammad (JKI-I)|Ikbál]], [[al-Kawákibí, Abd ar-Rahmán (JKI-I)|al-Kawákibí]]) vedli teoret. rozpravy s konzervativním [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvem]], resp. se snažili řešit otázku vztahu státu a náboženství ([[sekularismus (JKI-I)|sekularismus]]), A.m.b. dokázala v polit. ideologické situaci konce 20. let rozvíjet konkrétní opoziční polit činnost v raně islámském pojetí jednoty víry a moci. Během 30. let se z ní stalo vnitřně strukturované početné hnutí s programem charitativní činnosti, později s plánem ozbrojeného odporu (sabotáže, individuální teror) proti „bezvěreckému“ režimu ([[pokrytci (JKI-I)|pokrytci]]) a vnějšímu nepříteli ([[nevěřící (JKI-I)|nevěřící]]). Polit. nezralost, sklon k frakcionářství a avanturismu byly příčinou řady neúspěchů a umožnily mocenská protiopatření (1942 zasáhly britské úřady, 1954 republikánský režim prezidenta Násira, 1966 popraven Sajjid [[Kutb, Sajjid (JKI-I)|Kutb]] a 1981 represe režimu prezidenta Sádáta). A.m.b. chtěla zabránit rozpadu [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]] a obnovit ideální model [[chalífát (JKI-I)|chalífátu]] a pův. [[šarí‘a (JKI-I)|šarí‘y]] prostřednictvím široce pojatého [[džihád (JKI-I)|džihádu]] a ideálu [[panislamismus (JKI-I)|panislamismu]], prakticky ale vyvíjela humanitární a charitativní činnost vycházející z islám. [[etika (JKI-I)|etiky]]. Z náb. nadací ([[wakf (JKI-I)|wakf]]) zakládala [[mešita (JKI-I)|mešity]] a při nich nemocnice, sirotčince, veřejné vývařovny, pronikala do odborů. Vzdor rozkolům a otřesům zůstává A.m.b. význ. pilířem islám. [[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismu]] v Egyptě a inspirací pro obdobná hnutí jinde ([[Hamás (JKI-I)|Hamás]], [[Islámská fronta spásy (JKI-I)|Islámská fronta spásy]], Strana islámského osvobození).
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Mendel Miloš|Miloš Mendel]]''<br />

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Asociace muslimských bratří (arab. Džam‘íjat al-ichwán al-muslimín) Tajné sdružení zal. 1928 Hasanem al-Banná v egypt. Ismá‘íliji. Jeho teoret. koncepce se stala ideologickým rámcem hnutí, jež od té doby provází polit. vývoj Egypta i dalších islám. zemí. A.m.b. je svébytnou součástí islám. reformního proudu (reformismus); zákl. úspěch reformy spatřuje v návratu ke koránu a „správné“ tradici, tj. „zdravým“ sbírkám (arab. as-Sahíhán) Buchárího a Muslima. Modernisté v reformním myšlení (Abduh, Abd ar-Rázik, Ikbál, al-Kawákibí) vedli teoret. rozpravy s konzervativním duchovenstvem, resp. se snažili řešit otázku vztahu státu a náboženství (sekularismus), A.m.b. dokázala v polit. ideologické situaci konce 20. let rozvíjet konkrétní opoziční polit činnost v raně islámském pojetí jednoty víry a moci. Během 30. let se z ní stalo vnitřně strukturované početné hnutí s programem charitativní činnosti, později s plánem ozbrojeného odporu (sabotáže, individuální teror) proti „bezvěreckému“ režimu (pokrytci) a vnějšímu nepříteli (nevěřící). Polit. nezralost, sklon k frakcionářství a avanturismu byly příčinou řady neúspěchů a umožnily mocenská protiopatření (1942 zasáhly britské úřady, 1954 republikánský režim prezidenta Násira, 1966 popraven Sajjid Kutb a 1981 represe režimu prezidenta Sádáta). A.m.b. chtěla zabránit rozpadu obce věřících a obnovit ideální model chalífátu a pův. šarí‘y prostřednictvím široce pojatého džihádu a ideálu panislamismu, prakticky ale vyvíjela humanitární a charitativní činnost vycházející z islám. etiky. Z náb. nadací (wakf) zakládala mešity a při nich nemocnice, sirotčince, veřejné vývařovny, pronikala do odborů. Vzdor rozkolům a otřesům zůstává A.m.b. význ. pilířem islám. fundamentalismu v Egyptě a inspirací pro obdobná hnutí jinde (Hamás, Islámská fronta spásy, Strana islámského osvobození).

Miloš Mendel