al-Ghazzálí, Abú Hámid Muhammad (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">al-Ghazzálí, Abú Hámid Muhammad</span> (1058-1111) Teolog a mystik, který překlenul propast mezi racionalismem [[teologie (JKI-I)|teologie]] a esoterismem [[mystika (JKI-I)|mystiky]], která mohla vést k rozdělení [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Kvůli pochybnosti o smyslovém i racionálním hledání Boha se přiklonil k súfismu (''al-Munkiz min ad-dalál'', Kterak se vyhnout bludu). Prostředek k dosažení nejvyššího poznání je mystická intuice, která řídí nadsmyslové poznání. Dílo ''Ihjá ulúm ad-dín'' (Oživení náb. věd) stanovuje pravidla, kterých se má věřící muslim držet, má-li dospět k poznání Boha. [[víra (JKI-I)|Víra]] má dle al-G. několik stupňů, nejvyšší představuje splynutí s Bohem prostřednictvím mystické [[láska mystická (JKI-I)|lásky]]. Jedná se však o sblížení, nikoliv o prostoupení lidské [[duše (JKI-I)|duše]] Bohem; touto odbočkou od [[al-Halládž, Husajn Ibn Mansúr (JKI-I)|al-Halládže]] se al-G. vyhnul možné výtce z heterodoxie. Takto definoval súfijskou doktrínu v rámci [[sunna (JKI-I)|sunny]] a otevřel prostor pro její přijetí do rámce sunny. Kritizoval také [[filosofie (JKI-I)|filosofii]], protože se zakládá výlučně na rozumu a principech logiky (''Makásid al-falásifa'', Cíle filosofů; ''Taháfut al-falásifa'', Vyvrácení filosofů). V teologii vypracoval doktrínu správného středu, popsanou v krátkém spise ''al-Maksad fí'l-i'tikád'' (Rovnováha ve víře). Údajné autorství polemických spisů vůči [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství |
+ | <span id="entry">al-Ghazzálí, Abú Hámid Muhammad</span> (1058-1111) Teolog a mystik, který překlenul propast mezi racionalismem [[teologie (JKI-I)|teologie]] a esoterismem [[mystika (JKI-I)|mystiky]], která mohla vést k rozdělení [[obec věřících (JKI-I)|obce věřících]]. Kvůli pochybnosti o smyslovém i racionálním hledání Boha se přiklonil k súfismu (''al-Munkiz min ad-dalál'', Kterak se vyhnout bludu). Prostředek k dosažení nejvyššího poznání je mystická intuice, která řídí nadsmyslové poznání. Dílo ''Ihjá ulúm ad-dín'' (Oživení náb. věd) stanovuje pravidla, kterých se má věřící muslim držet, má-li dospět k poznání Boha. [[víra (JKI-I)|Víra]] má dle al-G. několik stupňů, nejvyšší představuje splynutí s Bohem prostřednictvím mystické [[láska mystická (JKI-I)|lásky]]. Jedná se však o sblížení, nikoliv o prostoupení lidské [[duše (JKI-I)|duše]] Bohem; touto odbočkou od [[al-Halládž, Husajn Ibn Mansúr (JKI-I)|al-Halládže]] se al-G. vyhnul možné výtce z heterodoxie. Takto definoval súfijskou doktrínu v rámci [[sunna (JKI-I)|sunny]] a otevřel prostor pro její přijetí do rámce sunny. Kritizoval také [[filosofie (JKI-I)|filosofii]], protože se zakládá výlučně na rozumu a principech logiky (''Makásid al-falásifa'', Cíle filosofů; ''Taháfut al-falásifa'', Vyvrácení filosofů). V teologii vypracoval doktrínu správného středu, popsanou v krátkém spise ''al-Maksad fí'l-i'tikád'' (Rovnováha ve víře). Údajné autorství polemických spisů vůči [[křesťanství (JKI-K)|křesťanství]] moderní specialisté vyvracejí. |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Müller Zdeněk|Zdeněk Müller]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
al-Ghazzálí, Abú Hámid Muhammad (1058-1111) Teolog a mystik, který překlenul propast mezi racionalismem teologie a esoterismem mystiky, která mohla vést k rozdělení obce věřících. Kvůli pochybnosti o smyslovém i racionálním hledání Boha se přiklonil k súfismu (al-Munkiz min ad-dalál, Kterak se vyhnout bludu). Prostředek k dosažení nejvyššího poznání je mystická intuice, která řídí nadsmyslové poznání. Dílo Ihjá ulúm ad-dín (Oživení náb. věd) stanovuje pravidla, kterých se má věřící muslim držet, má-li dospět k poznání Boha. Víra má dle al-G. několik stupňů, nejvyšší představuje splynutí s Bohem prostřednictvím mystické lásky. Jedná se však o sblížení, nikoliv o prostoupení lidské duše Bohem; touto odbočkou od al-Halládže se al-G. vyhnul možné výtce z heterodoxie. Takto definoval súfijskou doktrínu v rámci sunny a otevřel prostor pro její přijetí do rámce sunny. Kritizoval také filosofii, protože se zakládá výlučně na rozumu a principech logiky (Makásid al-falásifa, Cíle filosofů; Taháfut al-falásifa, Vyvrácení filosofů). V teologii vypracoval doktrínu správného středu, popsanou v krátkém spise al-Maksad fí'l-i'tikád (Rovnováha ve víře). Údajné autorství polemických spisů vůči křesťanství moderní specialisté vyvracejí.