Isháq (Islam)

Isháq (Izák) – mladší syn proroka Ibráhíma (Abrahama), zplozený jeho legitimní manželkou Sárou, od nějž se v muslimských představách „řetězce profécie“ (prorokové a profécie) odvíjí ústřední větev, na níž nalezneme celou řadu starozákonních postav, které islám pokládá za proroky, mimo jiné Júsufa (Josefa), Músu (Mojžíše), Sulajmána (Šalamouna) a ʻÍsu (Ježíše Krista). Korán jej vzpomíná jako spravedlivého muže, jednoho z proroků a zároveň také otce židovského národa (viz jinověrci). V koranickém textu se jeho jméno objevuje na řadě míst, kupříkladu ve verších 2:127–134, kde je vzpomínán spolu se svým otcem: „Když pak Abraham a Ismael kladli základy chrámu, zvolali: ‚Pane náš, přijmi jej od nás, vždyť Tys věru slyšící, vševědoucí! Pane náš, učiň, ať jsme do vůle Tvé odevzdáni, a učiň z potomků našich obec Tobě oddanou; ukaž nám obřady naše a vyslyš pokání naše, vždyť Tys věru odpouštějící, slitovný! (...) Rci: ‚Chcete se s námi přít o Bohu? Vždyť On Pánem je našim i Pánem je vašim, my vskutku své máme a vy vskutku své máte. My jen Jemu zasvěcujeme svou víru upřímnou. Chcete snad říci, že Abraham, Ismael, Izák, Jakub a kmeny byli židé či křesťané?‘ Rci: ‚Kdo to ví lépe, vy, anebo Bůh?‘“

Dále k tématu

• Al-Kisáʼí, Abúʼl-Hasan. Kniha o počiatku a konci a rozprávania o prorokoch: Islamské mýty a legendy. Přel. Ján Pauliny. Bratislava: Tatran, 1980;
• Kuschel, Karl-Josef. Spor o Abrahama: Co židy, křesťany a muslimy rozděluje a co je spojuje. Přel. Jindřich Slabý a David Mik. Praha: Vyšehrad, 1997;
• Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015.

Bronislav Ostřanský

Viz též: Ishák (JKI-I), Izák (JKI-I)