qádiríja (Islam)

qádiríja – nejstarší dochovaný mystický (súfijský) řád (taríqa). Nazývá se podle svého zakladatele šajcha ʻAbdalqádira al-Džíláního (uváděného též jako al-Džílího nebo al-Gíláního), považovaného za jednoho ze čtyř qutbů („pólů všehomíra“, viz světec). Narodil se roku 1077 v Persii a v Bagdádu vystudoval islámské právo (fiqh). Přikláněl se k hanbalovskému směru (madhhab), což vymezilo rovněž právní zařazení jeho stoupenců. Později proslul svými kázáními, jež mu přinesla slávu a získala množství oddaných stoupenců z celého islámského světa. Založil řád, který jeho žáci rozšířili do Jemenu, Sýrie, Egypta a dokonce až do Indie. Šajch al-Džílání zemřel roku 1166 a je pohřben v Bagdádu. Dnes patří qádiríja mezi největší řády vůbec a je rozšířená po celém islámském světě. Její zakladatel se pevně držel v intencích učení imáma Muhammada al-Ghazzálího (viz teologie), a proto je v širokém spektru taríq qádiríja vnímána jako ta umírněná. Dokonce i takový kritik súfijských praktik, jako byl hanbalovský právník Ibn Tajmíja, pro ni našel slova uznání. Qádiríja rovněž sehrála významnou roli v protikolonialním boji v severní Africe.

Dále k tématu

• Gombár, Eduard. Kmeny a klany v arabském Maghribu. Praha: Karolinum, 2007;
• Hourani, Albert. Dějiny arabského světa: Od 7. století po současnost. Přel. Šimon Pellar. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010;
• Hrabal, František. Lexikon náboženských hnutí, sekt a duchovních společností. Bratislava: CAD Press, 1998;
• Kropáček, Luboš. Súfismus: Dějiny islámské mystiky. Praha: Vyšehrad, 2008;
• Žďárský, Pavel, ed. Alois Musil: Ze světa islámu. Praha: Akropolis, 2014.

Bronislav Ostřanský

Viz též: kádiríja (JKI-I)