Amida (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Amida</span> (hebr. vstoje) [[modlitba (JKI-J)|Modlitba]] známá mezi [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázy]] pod názvem Šmone esre (Osmnáct) podle pův. počtu proseb v ní obsažených. V období [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]] se začala nazývat také ha-Tfila (hebr. Modlitba), neboť se postupně stala základem všech tří každodenních bohoslužeb. Tradice ji připisuje mužům Velkého shromáždění (Bejt kneset ha-gdola), ale ve skutečnosti se vyvíjela v různých centrech. Obsah a pořadí jednotlivých proseb dlouho kolísaly. V [[Babylónie (JKI-J)|Babylónii]] byla rozšířena o 15. prosbu za obnovu davidovského království a tím počet proseb stoupl na 19. První a poslední tři prosby jsou neměnné, prostředních 13 je vynecháváno o [[šabat (JKI-J)|šabatech]] a [[svátky (JKI-J)|svátcích]] a je nahrazováno texty zmiňujícími svatost příslušného dne. |
+ | <span id="entry">Amida</span> (hebr. vstoje) [[modlitba (JKI-J)|Modlitba]] známá mezi [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázy]] pod názvem Šmone esre (Osmnáct) podle pův. počtu proseb v ní obsažených. V období [[Talmud (JKI-J)|Talmudu]] se začala nazývat také ha-Tfila (hebr. Modlitba), neboť se postupně stala základem všech tří každodenních bohoslužeb. Tradice ji připisuje mužům Velkého shromáždění (Bejt kneset ha-gdola), ale ve skutečnosti se vyvíjela v různých centrech. Obsah a pořadí jednotlivých proseb dlouho kolísaly. V [[Babylónie (JKI-J)|Babylónii]] byla rozšířena o 15. prosbu za obnovu davidovského království a tím počet proseb stoupl na 19. První a poslední tři prosby jsou neměnné, prostředních 13 je vynecháváno o [[šabat (JKI-J)|šabatech]] a [[svátky ročního cyklu (JKI-J)|svátcích]] a je nahrazováno texty zmiňujícími svatost příslušného dne. |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Amida (hebr. vstoje) Modlitba známá mezi Aškenázy pod názvem Šmone esre (Osmnáct) podle pův. počtu proseb v ní obsažených. V období Talmudu se začala nazývat také ha-Tfila (hebr. Modlitba), neboť se postupně stala základem všech tří každodenních bohoslužeb. Tradice ji připisuje mužům Velkého shromáždění (Bejt kneset ha-gdola), ale ve skutečnosti se vyvíjela v různých centrech. Obsah a pořadí jednotlivých proseb dlouho kolísaly. V Babylónii byla rozšířena o 15. prosbu za obnovu davidovského království a tím počet proseb stoupl na 19. První a poslední tři prosby jsou neměnné, prostředních 13 je vynecháváno o šabatech a svátcích a je nahrazováno texty zmiňujícími svatost příslušného dne.