gilgul (JKI-J)

gilgul (z hebr. kořene gilgel – točit se, pohybovat se sem a tam) Termín pro putování či převtělování duší (řec. metempsychosis, lat. reincarnatio). V bibli ani v Talmudu není zmíněn, naproti tomu se objevuje již v raných dílech žid. kabaly, především v knize Bahir. Postupně se učení o g. stalo jednou z hl. kabalistických doktrín. V duchu g. byly zpětně vykládány různé bibl. verše a příkazy, např. ustanovení o levirátním manželství, které umožní zesnulému bezdětnému manželovi g. v dětech z takového svazku narozených. G. sloužil i jako vysvětlení zdánlivé nespravedlnosti ve světě a jako odpověď na utrpení spravedlivých a blahobyt hříšníků: spravedlivý je trestán za své hříchy v předcházejícím g. G. byl chápán ambivalentně jako projev boží spravedlnosti, ale i jako projev boží milosti – byl přísným trestem pro duši, která znovu musela sestupovat a pykat za své předcházející hříchy, ale i důkazem toho, že nikdo nemusí být definitivně zatracen. Pozdější kabalisté zastávali názor, že k g. dochází ve všech formách bytí od emanací (sefír) a andělů až k neživé přírodě. Podle této představy vše ve stvořeném světě neustále mění formu tím, že se z vyšších forem proměňuje v nižší a naopak. Takto pojaté převtělování převzali kabalisté v Safedu a zpopularizovali ho. Současně této doktríně dodali charakter aktivního působení člověka při nápravě stvoření narušeného působením zlých sil (sitra achara) a spojili ji tak s pojmem tikun.

Bedřich Nosek