Héródés (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Héródés Časté jméno žid. králů z idumejské (edómské) dynastie Héródovců vládnoucí s řím. souhlasem v Palestině:

1. Héródés Veliký (asi 73 př.n.l.-4 př.n.l.) Zakl. héródovské dynastie. Po vzoru svého otce Antipatra využil podpory Římanů a 40 př.n.l. se nechal formálně ustanovit řím. senátem za krále Judska. Vlády se však ujal až 37 př.n.l., když dobyl Jeruzalém a nechal popravit Antigona (40-37 př.n.l.), vzdorokrále z rodu Hasmoneovců. Obratnou politikou vůči Římanům dosáhl 30 př.n.l. připojení dalších území, jimiž rozšířil své panství na celou Palestinu. Jeho vláda je poznamenána krutostí, s níž nechal vyvraždit všechny příslušníky hasmoneovského rodu včetně své manželky a dvou synů (profil krutého vladaře se uplatnil i v legendě Mt 2,16 o vraždění nemluvňátek po narození Ježíše). Především však vynikl rozsáhlou stavební činností po celé Palestině. Přestavěl Samaří a založil přístavní město Kaisareiu, pozdější sídlo řím. prokurátorů; vybudoval nebo přestavěl řadu pevností a paláců (Jericho, Héródeion, Machairús, Masada). Hl. pozornost soustředil na Jeruzalém, kde vystavěl nový královský palác a divadlo a přestavěl pevnost Antonia. Třebaže vystupoval spíše jako helénistický vládce, pustil se 18/15 př.n.l. i do rozsáhlé přestavby jeruzalémského chrámu. Po jeho smrti bylo království rozděleno na části, ve kterých vládli jeho synové: etnarcha Archeláos (Judsko, Samařsko, Idumea), tetrarcha H. Antipás (Galilea, Perea) a tetrarcha Filippos (tzv. Filippovská tetrarchie).

2. Héródés Antipás (asi 22 př.n.l.- po 39 n.l.) Nejmladší syn H. Velikého. Po smrti svého otce vládl jako tetrarcha v Galileji a Pereji. V důsledku intrik H. Agrippy I. upadl 39 do nemilosti císaře Caliguly, byl zbaven svých držav a vyhnán do Lugduna (dnešního Lyonu) v Galii, kde zemřel. Proslul zejména svým konfliktem s Janem Křtitelem, kterým byl údajně napadán pro amorálnost svého sňatku s Herodiadou, manželkou vlastního bratra H. Filippa (Mk 6, 14-29). Podle Lk 23 též zasáhl do procesu s Ježíšem.

3. Héródés Agrippa I. (Marcus Iulius Agrippa Herodes I., 10-9 př.n.l.-44 n.l.) Po nevázaném životě v Římě byl 37 jmenován Caligulou vládcem Filippovské tetrarchie a 39, když císařem byl zapuzen H. Antipás, se stal také vládcem Galileje a Pereje; 41 byl Claudiem ustanoven i za vládce Judska a Samařska, čímž se stal až do své smrti králem celé Palestiny. Za jeho vlády byl popraven apoštol Jakub (Sk 12, 1-3).

4. Héródés Agrippa II. (Marcus Iulius Agrippa Herodes II., asi 27-92/100) Poslední král héródovské dynastie, syn H. Agrippy I. Císař Claudius mu svěřil správu jeruzalémského chrámu s právem jmenovat velekněze. Od 53 byl vládcem Filippovské tetrarchie a ovládal též území v Galileji a Pereji. Za jeho vlády byla dokončena přestavba jeruzalémského chrámu (62-64). Během žid. války 66-70 stál i se svou sestrou Bereníkou na straně Římanů.

Dalibor Papoušek

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <span id="entry">Héródés</span> Časté jméno žid. králů z idumejské (edómské) dynastie Héródovců vládnoucí s řím. souhlasem v [[Palestina (JKI-J)|Palestině]]:
-. Héródés Veliký (asi 73 př.n.l.-4 př.n.l.) Zakl. héródovské dynastie. Po vzoru svého otce Antipatra využil podpory Římanů a 40 př.n.l. se nechal formálně ustanovit řím. senátem za krále [[Judsko (JKI-J)|Judska]]. Vlády se však ujal až 37 př.n.l., když dobyl [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]] a nechal popravit Antigona (40-37 př.n.l.), vzdorokrále z rodu [[Hasmoneovci (JKI-J)|Hasmoneovců]]. Obratnou politikou vůči Římanům dosáhl 30 př.n.l. připojení dalších území, jimiž rozšířil své panství na celou [[Palestina (JKI-J)|Palestinu]]. Jeho vláda je poznamenána krutostí, s níž nechal vyvraždit všechny příslušníky hasmoneovského rodu včetně své manželky a dvou synů (profil krutého vladaře se uplatnil i v legendě Mt 2,16 o vraždění nemluvňátek po narození [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše (JKI-K)]]). Především však vynikl rozsáhlou stavební činností po celé Palestině. Přestavěl [[Samaří (JKI-J)|Samaří]] a založil přístavní město [[Kaisareia (JKI-J)|Kaisareiu]], pozdější sídlo řím. prokurátorů; vybudoval nebo přestavěl řadu pevností a paláců (Jericho, Héródeion, Machairús, Masada). Hl. pozornost soustředil na [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]], kde vystavěl nový královský palác a divadlo a přestavěl pevnost Antonia. Třebaže vystupoval spíše jako helénistický vládce, pustil se 18/15 př.n.l. i do rozsáhlé přestavby jeruzalémského [[chrám (JKI-J)|chrámu]]. Po jeho smrti bylo království rozděleno na části, ve kterých vládli jeho synové: etnarcha Archeláos (Judsko, Samařsko, Idumea), tetrarcha [[Antipás_(JKI-J)|H. Antipás]] ([[Galilea (JKI-J)|Galilea]], Perea) a tetrarcha Filippos (tzv. Filippovská tetrarchie).
+. Héródés Veliký (asi 73 př.n.l.-4 př.n.l.) Zakl. héródovské dynastie. Po vzoru svého otce Antipatra využil podpory Římanů a 40 př.n.l. se nechal formálně ustanovit řím. senátem za krále [[Judsko (JKI-J)|Judska]]. Vlády se však ujal až 37 př.n.l., když dobyl [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]] a nechal popravit Antigona (40-37 př.n.l.), vzdorokrále z rodu [[Hasmoneovci (JKI-J)|Hasmoneovců]]. Obratnou politikou vůči Římanům dosáhl 30 př.n.l. připojení dalších území, jimiž rozšířil své panství na celou [[Palestina (JKI-J)|Palestinu]]. Jeho vláda je poznamenána krutostí, s níž nechal vyvraždit všechny příslušníky hasmoneovského rodu včetně své manželky a dvou synů (profil krutého vladaře se uplatnil i v legendě Mt 2,16 o vraždění nemluvňátek po narození [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše]]). Především však vynikl rozsáhlou stavební činností po celé Palestině. Přestavěl [[Samaří (JKI-J)|Samaří]] a založil přístavní město [[Kaisareia (JKI-J)|Kaisareiu]], pozdější sídlo řím. prokurátorů; vybudoval nebo přestavěl řadu pevností a paláců (Jericho, Héródeion, Machairús, Masada). Hl. pozornost soustředil na [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzalém]], kde vystavěl nový královský palác a divadlo a přestavěl pevnost Antonia. Třebaže vystupoval spíše jako helénistický vládce, pustil se 18/15 př.n.l. i do rozsáhlé přestavby jeruzalémského [[chrám (JKI-J)|chrámu]]. Po jeho smrti bylo království rozděleno na části, ve kterých vládli jeho synové: etnarcha Archeláos (Judsko, Samařsko, Idumea), tetrarcha [[Antipás (JKI-J)|H. Antipás]] ([[Galilea (JKI-J)|Galilea]], Perea) a tetrarcha Filippos (tzv. Filippovská tetrarchie).
-. Héródés Antipás (asi 22 př.n.l.- po 39 n.l.) Nejmladší syn H. Velikého. Po smrti svého otce vládl jako tetrarcha v Galileji a Pereji. V důsledku intrik H. Agrippy I. upadl 39 do nemilosti císaře Caliguly, byl zbaven svých držav a vyhnán do Lugduna (dnešního Lyonu) v Galii, kde zemřel. Proslul zejména svým konfliktem s [[Jan Křtitel (JKI-K)|Janem Křtitelem (JKI-K)]], kterým byl údajně napadán pro amorálnost svého sňatku s Herodiadou, manželkou vlastního bratra H. Filippa (Mk 6,14-29). Podle Lk 23 též zasáhl do procesu s Ježíšem.
+. Héródés Antipás (asi 22 př.n.l.- po 39 n.l.) Nejmladší syn H. Velikého. Po smrti svého otce vládl jako tetrarcha v Galileji a Pereji. V důsledku intrik H. Agrippy I. upadl 39 do nemilosti císaře Caliguly, byl zbaven svých držav a vyhnán do Lugduna (dnešního Lyonu) v Galii, kde zemřel. Proslul zejména svým konfliktem s [[Jan Křtitel (JKI-K)|Janem Křtitelem]], kterým byl údajně napadán pro amorálnost svého sňatku s Herodiadou, manželkou vlastního bratra H. Filippa (Mk 6, 14-29). Podle Lk 23 též zasáhl do procesu s Ježíšem.
-. Héródés Agrippa I. (Marcus Iulius Agrippa Herodes I., 10-9 př.n.l.-44 n.l.) Po nevázaném životě v Římě byl 37 jmenován Caligulou vládcem Filippovské tetrarchie a 39, když císařem byl zapuzen [[Antipás_(JKI-J)|H. Antipás]], se stal také vládcem Galileje a Pereje; 41 byl Claudiem ustanoven i za vládce Judska a Samařska, čímž se stal až do své smrti králem celé Palestiny. Za jeho vlády byl popraven apoštol [[Jakub (JKI-K)|Jakub (JKI-K)]] (Sk 12,1-3).
+. Héródés Agrippa I. (Marcus Iulius Agrippa Herodes I., 10-9 př.n.l.-44 n.l.) Po nevázaném životě v Římě byl 37 jmenován Caligulou vládcem Filippovské tetrarchie a 39, když císařem byl zapuzen [[Antipás (JKI-J)|H. Antipás]], se stal také vládcem Galileje a Pereje; 41 byl Claudiem ustanoven i za vládce Judska a Samařska, čímž se stal až do své smrti králem celé Palestiny. Za jeho vlády byl popraven apoštol [[Jakub (JKI-K)|Jakub]] (Sk 12, 1-3).
 . Héródés Agrippa II. (Marcus Iulius Agrippa Herodes II., asi 27-92/100) Poslední král héródovské dynastie, syn H. Agrippy I. Císař Claudius mu svěřil správu jeruzalémského chrámu s právem jmenovat velekněze. Od 53 byl vládcem Filippovské tetrarchie a ovládal též území v Galileji a Pereji. Za jeho vlády byla dokončena přestavba jeruzalémského chrámu (62-64). Během žid. války 66-70 stál i se svou sestrou Bereníkou na straně Římanů.