chasidej Aškenaz (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 34 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">chasidej Aškenaz</span> Středověké mystické a pietistické hnutí zbožných Židů (hebr. chasid, pl. chasidim) v sev. Francii a Německu, tedy v oblasti, kterou obývali [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázové]]. Rozmach hnutí spadá do období 1150-1250, jeho vliv však trval po staletí. Východoevrop. [[chasidismus (JKI-J)|chasidismus]] nové doby na něj však bezprostředně nenavazuje, spíše vyrůstá z luriánské [[kabala (JKI-J)|kabaly]]. Šiřitelem mystických myšlenek v aškenázské [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] byla rodina [[Kalonymové (JKI-J)|Kalonymů]], která přenesla staré mystické tradice z Itálie do Německa. Tyto tradice souvisely s žid. mystikou Orientu, s vizemi putování [[duše (JKI-J)|duší]] mystiků nebesy a se spisem ''[[Sefer jecira (JKI-J)|Sefer jecira]]''. V souvislosti se studiem tohoto textu vznikly v prostředí ch.A. prvé návody na zhotovení a oživení umělé bytosti, [[golem (JKI-J)|golema]]. Představitelem ch.A. byl především Jehuda ben Šmu’el [[he-Chasid, Jehuda ben Šmu’el z Řezna (JKI-J)|he-Chasid]], hl. autor spisu ''[[Sefer chasidim (JKI-J)|Sefer chasidim]]''. Učení aškenázských chasidů se vyznačuje značným pesimismem, který souvisí s tragickým obdobím [[pogrom (JKI-J)|pogromů]] |
+ | <span id="entry">chasidej Aškenaz</span> Středověké mystické a pietistické hnutí zbožných Židů (hebr. chasid, pl. chasidim) v sev. Francii a Německu, tedy v oblasti, kterou obývali [[Aškenazové (JKI-J)|Aškenázové]]. Rozmach hnutí spadá do období 1150-1250, jeho vliv však trval po staletí. Východoevrop. [[chasidismus (JKI-J)|chasidismus]] nové doby na něj však bezprostředně nenavazuje, spíše vyrůstá z luriánské [[kabala (JKI-J)|kabaly]]. Šiřitelem mystických myšlenek v aškenázské [[diaspora (JKI-J)|diaspoře]] byla rodina [[Kalonymové (JKI-J)|Kalonymů]], která přenesla staré mystické tradice z Itálie do Německa. Tyto tradice souvisely s žid. mystikou Orientu, s vizemi putování [[duše (JKI-J)|duší]] mystiků nebesy a se spisem ''[[Sefer jecira (JKI-J)|Sefer jecira]]''. V souvislosti se studiem tohoto textu vznikly v prostředí ch.A. prvé návody na zhotovení a oživení umělé bytosti, [[golem (JKI-J)|golema]]. Představitelem ch.A. byl především Jehuda ben Šmu’el [[he-Chasid, Jehuda ben Šmu’el z Řezna (JKI-J)|he-Chasid]], hl. autor spisu ''[[Sefer chasidim (JKI-J)|Sefer chasidim]]''. Učení aškenázských chasidů se vyznačuje značným pesimismem, který souvisí s tragickým obdobím [[pogrom (JKI-J)|pogromů]] během [[křížové výpravy (JKI-K)|křížových výprav]]. Nejvyšším cílem pozemského života je mučednická smrt pro Boha. Hnutí je také prodchnuto hlubokou [[askeze (JKI-J)|askezí]], pokorou, [[pokání (JKI-J)|pokáním]], mystikou [[modlitba (JKI-J)|modlitby]] a snahou o maximální dodržování halachických předpisů judaismu, mnohem intenzivnější než u nechasidského okolí. Cílem bylo mystické dosažení „boží slávy“, spočívající na nebeském trůnu, k němuž se duše mystiků snažily dospět. Charakteristický byl také odvrat od věcí tohoto světa, extrémní altruismus a snaha o duševní klid (ataraxii). Učenost však nebyla pokládána za nutnou. Předpokládá se, že hnutí ch.A. bylo typologicky blízké dobovému kř. hnutí kolem [[František z Assisi (JKI-K)|Františka z Assisi]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Sadek Vladimír|Vladimír Sadek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
chasidej Aškenaz Středověké mystické a pietistické hnutí zbožných Židů (hebr. chasid, pl. chasidim) v sev. Francii a Německu, tedy v oblasti, kterou obývali Aškenázové. Rozmach hnutí spadá do období 1150-1250, jeho vliv však trval po staletí. Východoevrop. chasidismus nové doby na něj však bezprostředně nenavazuje, spíše vyrůstá z luriánské kabaly. Šiřitelem mystických myšlenek v aškenázské diaspoře byla rodina Kalonymů, která přenesla staré mystické tradice z Itálie do Německa. Tyto tradice souvisely s žid. mystikou Orientu, s vizemi putování duší mystiků nebesy a se spisem Sefer jecira. V souvislosti se studiem tohoto textu vznikly v prostředí ch.A. prvé návody na zhotovení a oživení umělé bytosti, golema. Představitelem ch.A. byl především Jehuda ben Šmu’el he-Chasid, hl. autor spisu Sefer chasidim. Učení aškenázských chasidů se vyznačuje značným pesimismem, který souvisí s tragickým obdobím pogromů během křížových výprav. Nejvyšším cílem pozemského života je mučednická smrt pro Boha. Hnutí je také prodchnuto hlubokou askezí, pokorou, pokáním, mystikou modlitby a snahou o maximální dodržování halachických předpisů judaismu, mnohem intenzivnější než u nechasidského okolí. Cílem bylo mystické dosažení „boží slávy“, spočívající na nebeském trůnu, k němuž se duše mystiků snažily dospět. Charakteristický byl také odvrat od věcí tohoto světa, extrémní altruismus a snaha o duševní klid (ataraxii). Učenost však nebyla pokládána za nutnou. Předpokládá se, že hnutí ch.A. bylo typologicky blízké dobovému kř. hnutí kolem Františka z Assisi.