věrouka (Islam): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">věrouka</span> – vlastní duchovní poselství každého náboženství. Muslimové často uvádějí, že veškerá věrouka islámu je prakticky obsažena již ve [[vyznání víry (Islam)|vyznání víry]] (''šaháda''), v jehož první části věřící vyznává, že „není božstva kromě Boha“, čímž se hlásí k principu ''tawhídu'' ([[teologie (Islam)|teologie]]), učení absolutního monoteismu, a v druhé části pak vyznáním, že „[[Muhammad (Islam)|Muhammad]] je posel Boží“ zase potvrzuje pravdivost všeho, co bylo skrze osobnost Prorokovu lidstvu sesláno. Zde patří především víra (''[[imán (Islam)|ímán]]'') v [[andělé (Islam)|anděly]] a [[džinnové (Islam)|džinny]], v [[prorokové a profécie (Islam)|proroky]] a zjevené knihy, v nesmrtelnost duše, v [[den posledního soudu (Islam)|Den posledního soudu]] a v posmrtnou odměnu ([[ráj (Islam)|ráj]]) či odplatu ([[peklo (Islam)|peklo]]), v tělesné zmrtvýchvstání (''qijáma'', [[eschatologie (Islam)|eschatologie]]) a též (jak někteří vykladači uvádějí) v Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) stanovené předurčení (viz [[svoboda (Islam)|svoboda]]).
+
<span id="entry">věrouka</span> – vlastní duchovní poselství každého náboženství. Muslimové často uvádějí, že veškerá věrouka islámu je prakticky obsažena již ve [[vyznání víry (Islam)|vyznání víry]] (''šaháda''), v jehož první části věřící vyznává, že „není božstva kromě Boha“, čímž se hlásí k principu ''tawhídu'' ([[teologie (Islam)|teologie]]), učení absolutního monoteismu, a v druhé části pak vyznáním, že „[[Muhammad (Islam)|Muhammad]] je posel Boží“ zase potvrzuje pravdivost všeho, co bylo skrze osobnost Prorokovu lidstvu sesláno. Zde patří především víra (''[[imán (Islam)|ímán]]'') v [[andělé (Islam)|anděly]] a [[džinnové (Islam)|džinny]], v [[prorokové a profécie (Islam)|proroky]] a zjevené knihy, v nesmrtelnost duše, v [[Den posledního soudu (Islam)|Den posledního soudu]] a v posmrtnou odměnu ([[ráj (Islam)|ráj]]) či odplatu ([[peklo (Islam)|peklo]]), v tělesné zmrtvýchvstání (''qijáma'', [[eschatologie (Islam)|eschatologie]]) a též (jak někteří vykladači uvádějí) v Bohem ([[Alláh (Islam)|Alláh]]) stanovené předurčení (viz [[svoboda (Islam)|svoboda]]).
   
 
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>
 
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3>

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06

věrouka – vlastní duchovní poselství každého náboženství. Muslimové často uvádějí, že veškerá věrouka islámu je prakticky obsažena již ve vyznání víry (šaháda), v jehož první části věřící vyznává, že „není božstva kromě Boha“, čímž se hlásí k principu tawhídu (teologie), učení absolutního monoteismu, a v druhé části pak vyznáním, že „Muhammad je posel Boží“ zase potvrzuje pravdivost všeho, co bylo skrze osobnost Prorokovu lidstvu sesláno. Zde patří především víra (ímán) v andělydžinny, v proroky a zjevené knihy, v nesmrtelnost duše, v Den posledního soudu a v posmrtnou odměnu (ráj) či odplatu (peklo), v tělesné zmrtvýchvstání (qijáma, eschatologie) a též (jak někteří vykladači uvádějí) v Bohem (Alláh) stanovené předurčení (viz svoboda).

Dále k tématu

  • ʻAbd al-ʻÁtí, Hammúda. Zaostřeno na islám. Přel. Robert Hýsek. Praha: Islámská nadace v Praze, 2010;
  • Ahmad, Hazrat Mírzá Ghulám. Filosofie učení islámu. Přel. prof. Mandel & Botho von Kopp. Praha: Nakladatelství Islám, 2003;
  • Denny, Frederick M. Islám a muslimská obec. Přel. Kateřina Hronová. Praha: Prostor, 2003;
  • Kropáček, Luboš. Duchovní cesty islámu. Praha: Vyšehrad, 2006;
  • Mendel, Miloš, a kol. Islám: Ideál a skutečnost. Praha: Baset, 2002;
  • Mendel, Miloš. Muslimové a jejich svět: O víře, zvyklostech a smýšlení vyznavačů islámu. Praha: Dingir, 2015;
  • Mendel, Miloš. Islámská výzva: Z dějin a současnosti politického islámu. Brno: Atlantis, 1994;
  • Robinson, Francis. Svět islámu. Přel. Josef Orel, Petra Eflerová, Jan Marek. Praha: Knižní klub, 1997;
  • Tauer, Felix. Svět islámu: Dějiny a kultura. Praha: Vyšehrad, 2006;
  • Žďárský, Pavel, ed. Alois Musil: Ze světa islámu. Praha: Akropolis, 2014.

Bronislav Ostřanský