augustiniáni (JKI-K): Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

augustiniáni 1. Původně duchovní (zvl. při katedrálních chrámech), kteří chtěli spojit život kleriků s ideály klášterního života. Objevovali se již v okolí Augustina, cášská Institutio canonicorum (Institut kanovníků, 816) dovolovala skloubit společný život kleriků s individuálním vlastnictvím. Nové podněty přinesla gregoriánská reforma (Řehoř VII.), která kladla důraz na asketicky pojatou „vita apostolica“ (apoštolský život) požadující řízené (regulované) spolužití a zřeknutí se osobního majetku. Přívrženci reformy zdůrazňovali i mravní čistotu a poslušnost a postupně se řídili řeholí (pravidly) Augustina. Nazývali se proto Canonici regulares S. Augustini (řeholní kanovníci sv. Augustina). V Čechách měli kláštery např. v Praze na Karlově (1350) nebo v Roudnici (1362).

2. Do společenství a. vyústil vývoj různých poustevnických seskupení, které se spravovaly řeholí (pravidly) Augustina. Toskánské skupiny se spojily za papeže Inocence IV. a 1244 získaly práv. uznání. Připojovaly se i další skupiny a proces ukončilo 1256 schválení, kdy byl ustaven Ordo Eremitarum S. Augustini (řád poustevníků sv. Augustina; eremita); v Čechách se vyvinul v Pivoni a ze zal. klášterů byly nejvýzn. sv. Tomáše na Malé Straně v Praze (1284) a klášter v Brně (1353; mezi řádové učence patřil i botanik J. G. Mendel). V čele a. poustevníků stojí generální převor sídlící v Římě. A. působí v oblasti duch., školské a misijní; nosí černé roucho (novicové bílé) a kožený pás. Podle mužské řehole vznikla i odnož ženská.

Od 1593 existovala i kongregace bosých a. (Eremitae S. Augustini discalceati), kteří se zavázali k přísnějšímu dodržování řehole (odložení obuvi bylo distinktivním znakem pro přívržence zpřísňující reformy); popud vzešel z Iberského poloostrova. V Čechách měli dům např. ve Lnářích. V čele kongregace stojí generální komisař sídlící v Římě.

Pavel Spunar

Viz též: Řády a kongregace

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-<span id="entry">augustiniáni</span> Řeholní řády a kongregace 1. Původně duchovní (zvl. při katedrálních chrámech), kteří chtěli spojit život kleriků s ideály klášterního života. Objevovali se již v okolí [[Augustinus Aurelius (JKI-K)|Augustina]], cášská ''Institutio canonicorum'' (Institut kanovníků, 816) dovolovala skloubit společný život kleriků s individuálním vlastnictvím. Nové podněty přinesla gregoriánská reforma ([[Řehoř VII. (JKI-K)|Řehoř VII.]]), která kladla důraz na asketicky pojatou „vita apostolica“ (apoštolský život) požadující řízené (regulované) spolužití a zřeknutí se osobního majetku. Přívrženci reformy zdůrazňovali i mravní čistotu a poslušnost a postupně se řídili řeholí (pravidly) Augustina. Nazývali se proto Canonici regulares S. Augustini (řeholní kanovníci sv. Augustina). V Čechách měli kláštery např. v Praze na Karlově (1350) nebo v Roudnici (1362).
+<span id="entry">augustiniáni</span> 1. Původně duchovní (zvl. při katedrálních chrámech), kteří chtěli spojit život kleriků s ideály klášterního života. Objevovali se již v okolí [[Augustinus Aurelius (JKI-K)|Augustina]], cášská ''Institutio canonicorum'' (Institut kanovníků, 816) dovolovala skloubit společný život kleriků s individuálním vlastnictvím. Nové podněty přinesla gregoriánská reforma ([[Řehoř VII. (JKI-K)|Řehoř VII.]]), která kladla důraz na asketicky pojatou „vita apostolica“ (apoštolský život) požadující řízené (regulované) spolužití a zřeknutí se osobního majetku. Přívrženci reformy zdůrazňovali i mravní čistotu a poslušnost a postupně se řídili [[řehole (JKI-K)|řeholí]] (pravidly) Augustina. Nazývali se proto Canonici regulares S. Augustini (řeholní kanovníci sv. Augustina). V Čechách měli kláštery např. v Praze na Karlově (1350) nebo v Roudnici (1362).
 . Do společenství a. vyústil vývoj různých poustevnických seskupení, které se spravovaly řeholí (pravidly) Augustina. Toskánské skupiny se spojily za papeže Inocence IV. a 1244 získaly práv. uznání. Připojovaly se i další skupiny a proces ukončilo 1256 schválení, kdy byl ustaven Ordo Eremitarum S. Augustini (řád poustevníků sv. Augustina; [[eremita (JKI-K)|eremita]]); v Čechách se vyvinul v Pivoni a ze zal. klášterů byly nejvýzn. sv. Tomáše na Malé Straně v Praze (1284) a klášter v Brně (1353; mezi řádové učence patřil i botanik J. G. Mendel). V čele a. poustevníků stojí generální [[převor (JKI-K)|převor]] sídlící v Římě. A. působí v oblasti duch., školské a misijní; nosí černé roucho (novicové bílé) a kožený pás. Podle mužské řehole vznikla i odnož ženská.
@@ Řádek 6: / Řádek 6: @@
 ''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[řády a kongregace (JKI-K)|Řády a kongregace]]
 [[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
 [[Kategorie:JKI/Křesťanství]]