teosofie (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">teosofie</span> (z řec. theos – bůh, sofia – moudrost) Vědění o [[Bůh (JKI-K)|Bohu]], v širším smyslu souhrn různých, často nesouladných názorů o Bohu, případně esoterické učení o boží moudrosti, předávané ve formě vyšší pravdy mezi zasvěcenci. Prvky t. se vyskytují v různých náboženstvích a učeních ([[gnóze (JKI-K)|gnóze]], [[manicheismus (JKI-K)|manicheismus]], novoplatonismus, [[kabala (JKI-J)|kabala |
+ | <span id="entry">teosofie</span> (z řec. theos – bůh, sofia – moudrost) Vědění o [[Bůh (JKI-K)|Bohu]], v širším smyslu souhrn různých, často nesouladných názorů o Bohu, případně esoterické učení o boží moudrosti, předávané ve formě vyšší pravdy mezi zasvěcenci. Prvky t. se vyskytují v různých náboženstvích a učeních ([[gnóze (JKI-K)|gnóze]], [[manicheismus (JKI-K)|manicheismus]], novoplatonismus, [[kabala (JKI-J)|kabala]], brahmanismus aj.), odkud je přebírá raná kř. t. (Kléméns Alexandrijský, Órigénes; [[alexandrijská škola (JKI-K)|alexandrijská škola]]) i pozdější doba (J. [[Boehme, Jakob (JKI-K)|Boehme]], G. Swedenborg). Moderní dějiny t. začínají Helenou P. Blavatskou a Henrym S. Olcottem, kteří 1875 zal. v USA Teosofickou společnost se silnými rysy spiritismu a okultismu. Tajemníkem něm. pobočky se 1902 stal Rudolf Steiner, nejvýzn. představitel evropské t. (jeho pokus o přeměnu t. v antroposofii nalezl ohlas ve 20. letech i v tehdejší ČSR). Učení je zal. na sedmistupňové stezce k poznání božské moudrosti, na níž člověk prochází různými inkarnacemi. Jimi postupně uniká z nižších forem života k té nejvyšší, jíž je sebevykoupení jako konečné splynutí s božským prazákladem jsoucna. T. má silný vliv na [[nová náboženská hnutí (JKI-K)|nová náboženská hnutí]], zejm. na [[New Age (JKI-K)|New Age]]. |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Horyna Břetislav|Břetislav Horyna]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
teosofie (z řec. theos – bůh, sofia – moudrost) Vědění o Bohu, v širším smyslu souhrn různých, často nesouladných názorů o Bohu, případně esoterické učení o boží moudrosti, předávané ve formě vyšší pravdy mezi zasvěcenci. Prvky t. se vyskytují v různých náboženstvích a učeních (gnóze, manicheismus, novoplatonismus, kabala, brahmanismus aj.), odkud je přebírá raná kř. t. (Kléméns Alexandrijský, Órigénes; alexandrijská škola) i pozdější doba (J. Boehme, G. Swedenborg). Moderní dějiny t. začínají Helenou P. Blavatskou a Henrym S. Olcottem, kteří 1875 zal. v USA Teosofickou společnost se silnými rysy spiritismu a okultismu. Tajemníkem něm. pobočky se 1902 stal Rudolf Steiner, nejvýzn. představitel evropské t. (jeho pokus o přeměnu t. v antroposofii nalezl ohlas ve 20. letech i v tehdejší ČSR). Učení je zal. na sedmistupňové stezce k poznání božské moudrosti, na níž člověk prochází různými inkarnacemi. Jimi postupně uniká z nižších forem života k té nejvyšší, jíž je sebevykoupení jako konečné splynutí s božským prazákladem jsoucna. T. má silný vliv na nová náboženská hnutí, zejm. na New Age.