Václav (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Václav</span> (kol. 907-935) Čes. kníže, syn Přemyslovce Vratislava I. a jeho ženy Drahomíry z rodu Havolanů. Byl vychován jako křesťan a o jeho vzdělání (základní rovinu) dbala jeho bába (z otcovy strany) [[Ludmila (JKI-K)|Ludmila]] a později jeho otec. Podle hagiografické tradice žil V. jako asketa a snažil se vládnout jako křesťan. Podporoval šíření křesťanství a dostal se do konfliktu tradičních vlivů Bavorska a mohutnícího Saska. Zasvěcení pražského kostela sv. Víta svědčí o rostoucím vlivu sev. souseda. Vnitřní rozpory mezi kmeny (vítězství nad zlickým knížetem) a vnější polit. tlaky vedly k dramatickému konfliktu s mladším bratrem Boleslavem I. (z. 967), který jej dal 935 ve Staré Boleslavi úkladně zavraždit. Brzy po V. smrti se začaly šířit zprávy o jeho zázracích a mrtvý kníže začal být uctíván jako [[mučedník (JKI-K)|mučedník]]. Dynastie Přemyslovců i círk. představitelé využili příležitosti a proměnili rozvíjející se kult V. jako horlivého křesťana v oslavu dynastie, země, národa a státu. Kníže V., hledající mírové a uspořádané vztahy se sousedskými zeměmi, se v hagiografické tradici proměnil ve věčného (nebeského) ochránce Čechů, bdícího nad šťastným osudem státu. |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Václav.jpg|upright|Sv. Václav (Liber viaticus, Cestovní brevíř Jana ze Středy, kol. 1360)]]</div><span id="entry">Václav</span> (kol. 907-935) Čes. kníže, syn Přemyslovce Vratislava I. a jeho ženy Drahomíry z rodu Havolanů. Byl vychován jako křesťan a o jeho vzdělání (základní rovinu) dbala jeho bába (z otcovy strany) [[Ludmila (JKI-K)|Ludmila]] a později jeho otec. Podle hagiografické tradice žil V. jako asketa a snažil se vládnout jako křesťan. Podporoval šíření křesťanství a dostal se do konfliktu tradičních vlivů Bavorska a mohutnícího Saska. Zasvěcení pražského kostela sv. Víta svědčí o rostoucím vlivu sev. souseda. Vnitřní rozpory mezi kmeny (vítězství nad zlickým knížetem) a vnější polit. tlaky vedly k dramatickému konfliktu s mladším bratrem Boleslavem I. (z. 967), který jej dal 935 ve Staré Boleslavi úkladně zavraždit. Brzy po V. smrti se začaly šířit zprávy o jeho zázracích a mrtvý kníže začal být uctíván jako [[mučedník (JKI-K)|mučedník]]. Dynastie Přemyslovců i círk. představitelé využili příležitosti a proměnili rozvíjející se kult V. jako horlivého křesťana v oslavu dynastie, země, národa a státu. Kníže V., hledající mírové a uspořádané vztahy se sousedskými zeměmi, se v hagiografické tradici proměnil ve věčného (nebeského) ochránce Čechů, bdícího nad šťastným osudem státu. |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Václav (kol. 907-935) Čes. kníže, syn Přemyslovce Vratislava I. a jeho ženy Drahomíry z rodu Havolanů. Byl vychován jako křesťan a o jeho vzdělání (základní rovinu) dbala jeho bába (z otcovy strany) Ludmila a později jeho otec. Podle hagiografické tradice žil V. jako asketa a snažil se vládnout jako křesťan. Podporoval šíření křesťanství a dostal se do konfliktu tradičních vlivů Bavorska a mohutnícího Saska. Zasvěcení pražského kostela sv. Víta svědčí o rostoucím vlivu sev. souseda. Vnitřní rozpory mezi kmeny (vítězství nad zlickým knížetem) a vnější polit. tlaky vedly k dramatickému konfliktu s mladším bratrem Boleslavem I. (z. 967), který jej dal 935 ve Staré Boleslavi úkladně zavraždit. Brzy po V. smrti se začaly šířit zprávy o jeho zázracích a mrtvý kníže začal být uctíván jako mučedník. Dynastie Přemyslovců i círk. představitelé využili příležitosti a proměnili rozvíjející se kult V. jako horlivého křesťana v oslavu dynastie, země, národa a státu. Kníže V., hledající mírové a uspořádané vztahy se sousedskými zeměmi, se v hagiografické tradici proměnil ve věčného (nebeského) ochránce Čechů, bdícího nad šťastným osudem státu.