káma (Hind): Porovnání verzí

Aktuální verze z 6. 12. 2025, 20:04

káma [kāma] – touha, láska, žádost, rozkoš. V hymnu Rvgvédu 10.129 se káma vyskytuje jako kosmická tvořivá síla, která vnese polaritu do prapůvodní jednoty a uvede v chod proces manifestace mnohosti. Jako jeden z účelů naplněného lidského života (purušártha) má káma své místo ve druhém životním stadiu (grhastha), kdy se zbožný hinduista vyžívá v rodině. Je to i jeho posvátnou povinností v tomto stadiu života (ášrama dharma) dosáhnout štěstí ukojením svých smyslových tužeb a dbát o to, aby stejného naplnění v milostném životě došla i jeho partnerka. Usnadňuje mu to Vátsjájanova učebnice milostného umění Kámasútra, která je z tohoto hlediska někdy nazírána jako náboženské dílo.

Literatura:
Meyer, Johann Jakob (1953), Sexual Life in Ancient India: A Study in the Comparative History of Indian Culture, London: Routledge & Kegan Paul.
Miltner, Vladimír (1969), Vátsjájana Mnich: Kámasútra aneb poučeni o rozkoši, Praha: Státní zdravotnické nakladatelství (rozšířené vydání 1991).
Schmidt, Richard (1922), Beiträge zur indischen Erotik: Das Liebesieben des Sanskritvolkes, Berlin: Barsdorf.

Karel Werner

Viz též: káma (Buddh)

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+<span id="entry">''káma''</span> [kāma] – touha, láska, žádost, rozkoš. V hymnu ''Rvgvédu'' 10.129 se ''káma'' vyskytuje jako kosmická tvořivá síla, která vnese polaritu do prapůvodní jednoty a uvede v chod proces manifestace mnohosti. Jako jeden z účelů naplněného lidského života (''purušártha'') má ''káma'' své místo ve druhém životním stadiu (''grhastha''), kdy se zbožný hinduista vyžívá v rodině. Je to i jeho posvátnou povinností v tomto stadiu života (''ášrama dharma'') dosáhnout štěstí ukojením svých smyslových tužeb a dbát o to, aby stejného naplnění v milostném životě došla i jeho partnerka. Usnadňuje mu to Vátsjájanova učebnice milostného umění ''Kámasútra'', která je z tohoto hlediska někdy nazírána jako náboženské dílo.
-<span id="entry">Káma</span> [kāma] – bůh milostné touhy. Poprvé je jako takový oslavován v ''Atharvavédu'' (např. 9.2), jeho původ však sahá do indoevropského pravěku (srovn. řec. Eros a lat. Cupid). V mytologii je jeho původ vysvětlován různě, v souvislosti s kosmickou silou ''káma'' (''Rgvéd'' 10.129) je pokládán za věčného a zván Adža (nezrozený) nebo Ananjadža (nezrozený z jiného), později však je jeho zrod vysvětlován tím, že se vynořil z Brahmova srdce. Na řeckou tradici upomíná mýtus o jeho zrození z bohyně Lakšmí. Jeho manželkou je Rati, bohyně milostné vášně a rozkoše. Jeho luk je z cukrové třtiny s tětivou, kterou tvoří řada včel, a jeho šípy mají květinu namísto hrotu. Jeho jízdním zvířetem je papoušek. Je zván též Ananga (bez údů, tj. beztělý), neboť Šiva jej jedenkrát spálil na popel ohnivým paprskem ze svého třetího oka, když jej Káma svým šípem vyrušil z askeze. Později mu dovolil znovu získat tělo tím, že se zrodil jako syn Kršny a jeho manželky Rukminí.
+<span class="section_title">Literatura:</span><br />
+Meyer, Johann Jakob (1953), ''Sexual Life in Ancient India: A Study in the Comparative History of Indian Culture'', London: Routledge & Kegan Paul.<br />
+Miltner, Vladimír (1969), ''Vátsjájana Mnich: Kámasútra aneb poučeni o rozkoši'', Praha: Státní zdravotnické nakladatelství (rozšířené vydání 1991).<br />
+Schmidt, Richard (1922), ''Beiträge zur indischen Erotik: Das Liebesieben des Sanskritvolkes'', Berlin: Barsdorf.<br />
 ''[[:Kategorie:Aut: Werner Karel|Karel Werner]]''<br />
+<span class="section_title">Viz též:</span> [[káma (Buddh)]]
 [[Kategorie:Aut: Werner Karel]]
 [[Kategorie:Hinduismus]]