Bárta Zdeněk: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Farář [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] a politik. Pochází z liberální pražské rodiny hlásící se k ČCE, vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Po absolutoriu byl v letech 1974–80 vikářem ČCE v Chotiněvsi, účastnil se přitom disidentských aktivit a otevřel svůj sbor, složený z reemigrantů z Volyně, undergroundu. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Po ztrátě státního souhlasu k duchovenské činnosti se živil jako odčítač vodoměrů, v roce 1987 se směl vrátit na vikářské místo. Vedl sametovou revoluci na Litoměřicku, v roce 1990 byl kooptován do České národní rady (poslancem byl do jejího zániku v roce 1992). V letech 1992–96 byl vikářem a 1996–2000 a 2011–17 farářem v Litoměřicích, kde se rovněž výrazně podílel na vzniku a provozu evangelické diakonie. V letech 2000–06 byl senátorem za KDU-ČSL, veřejně vystupoval mj. proti tehdejšímu prezidentu Václavu Klausovi. V letech 2014–19 byl členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho syn Marek (* 1976) je evangelickým farářem. |
Farář [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]] a politik. Pochází z liberální pražské rodiny hlásící se k ČCE, vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Po absolutoriu byl v letech 1974–80 vikářem ČCE v Chotiněvsi, účastnil se přitom disidentských aktivit a otevřel svůj sbor, složený z reemigrantů z Volyně, undergroundu. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Po ztrátě státního souhlasu k duchovenské činnosti se živil jako odčítač vodoměrů, v roce 1987 se směl vrátit na vikářské místo. Vedl sametovou revoluci na Litoměřicku, v roce 1990 byl kooptován do České národní rady (poslancem byl do jejího zániku v roce 1992). V letech 1992–96 byl vikářem a 1996–2000 a 2011–17 farářem v Litoměřicích, kde se rovněž výrazně podílel na vzniku a provozu evangelické diakonie. V letech 2000–06 byl senátorem za KDU-ČSL, veřejně vystupoval mj. proti tehdejšímu prezidentu Václavu Klausovi. V letech 2014–19 byl členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho syn Marek (* 1976) je evangelickým farářem. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Bárta Zdeněk
v Praze
Farář Českobratrské církve evangelické a politik. Pochází z liberální pražské rodiny hlásící se k ČCE, vystudoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Po absolutoriu byl v letech 1974–80 vikářem ČCE v Chotiněvsi, účastnil se přitom disidentských aktivit a otevřel svůj sbor, složený z reemigrantů z Volyně, undergroundu. Byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Po ztrátě státního souhlasu k duchovenské činnosti se živil jako odčítač vodoměrů, v roce 1987 se směl vrátit na vikářské místo. Vedl sametovou revoluci na Litoměřicku, v roce 1990 byl kooptován do České národní rady (poslancem byl do jejího zániku v roce 1992). V letech 1992–96 byl vikářem a 1996–2000 a 2011–17 farářem v Litoměřicích, kde se rovněž výrazně podílel na vzniku a provozu evangelické diakonie. V letech 2000–06 byl senátorem za KDU-ČSL, veřejně vystupoval mj. proti tehdejšímu prezidentu Václavu Klausovi. V letech 2014–19 byl členem rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho syn Marek (* 1976) je evangelickým farářem.