Freimann Jakob: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1937-12-25">25. prosince 1937</time> ve Špindlerově Mlýně (okr. Trutnov)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1937-12-25">25. prosince 1937</time> ve Špindlerově Mlýně (okr. Trutnov)</span> |
||
| − | Rabín, humanitní vědec. Narodil se do významné rabínské rodiny a pokračoval v rodinné tradici. Rabínský seminář absolvoval v roce 1886 v Berlíně, pokračoval studiem literatury a filosofie na univerzitě v Tübingen (absolv. 1890). V letech 1890–93 sloužil jako rabín v Dolních Kounicích, dalších dvacet let v Holešově. Byl posledním holešovským rabínem, je zde i pohřben. Před první světovou válku působil také jako předseda Spolku rabínů Moravy a Slezska. V roce 1913 odešel do Poznaně, kde se stal vrchním rabínem. O patnáct let později se přestěhoval do Berlína, aby zde vedl místní židovskou komunitu a stal se hlavou židovského náboženského soudu. Rovněž přednášel o historii Židů na berlínské univerzitě. Jeho odborné zájmy se zaměřovaly především na halachickou literaturu, vydal několik edic židovských středověkých autorů. Přispíval rovněž do encyklopedií ''Jüdishes Lexikon'', ''Germania Judaica'' a ''Encyklopaedia Judaica''. |
+ | [[Federace židovských obcí|Rabín]], humanitní vědec. Narodil se do významné rabínské rodiny a pokračoval v rodinné tradici. Rabínský seminář absolvoval v roce 1886 v Berlíně, pokračoval studiem literatury a filosofie na univerzitě v Tübingen (absolv. 1890). V letech 1890–93 sloužil jako rabín v Dolních Kounicích, dalších dvacet let v Holešově. Byl posledním holešovským rabínem, je zde i pohřben. Před první světovou válku působil také jako předseda Spolku rabínů Moravy a Slezska. V roce 1913 odešel do Poznaně, kde se stal vrchním rabínem. O patnáct let později se přestěhoval do Berlína, aby zde vedl místní židovskou komunitu a stal se hlavou židovského náboženského soudu. Rovněž přednášel o historii Židů na berlínské univerzitě. Jeho odborné zájmy se zaměřovaly především na halachickou literaturu, vydal několik edic židovských středověkých autorů. Přispíval rovněž do encyklopedií ''Jüdishes Lexikon'', ''Germania Judaica'' a ''Encyklopaedia Judaica''. |
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]] |
[[Kategorie:Aut: Klementová Táňa|Táňa Klementová]] |
||
Aktuální verze z 16. 10. 2025, 06:30
Freimann Jakob
v Krakově (Polsko)
ve Špindlerově Mlýně (okr. Trutnov)
Rabín, humanitní vědec. Narodil se do významné rabínské rodiny a pokračoval v rodinné tradici. Rabínský seminář absolvoval v roce 1886 v Berlíně, pokračoval studiem literatury a filosofie na univerzitě v Tübingen (absolv. 1890). V letech 1890–93 sloužil jako rabín v Dolních Kounicích, dalších dvacet let v Holešově. Byl posledním holešovským rabínem, je zde i pohřben. Před první světovou válku působil také jako předseda Spolku rabínů Moravy a Slezska. V roce 1913 odešel do Poznaně, kde se stal vrchním rabínem. O patnáct let později se přestěhoval do Berlína, aby zde vedl místní židovskou komunitu a stal se hlavou židovského náboženského soudu. Rovněž přednášel o historii Židů na berlínské univerzitě. Jeho odborné zájmy se zaměřovaly především na halachickou literaturu, vydal několik edic židovských středověkých autorů. Přispíval rovněž do encyklopedií Jüdishes Lexikon, Germania Judaica a Encyklopaedia Judaica.