Jarolímek Stanislav Bohuslav: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz. Po maturitě na gymnáziu v Českých Budějovicích (1920) vstoupil do premonstrátského řádu. Teologii studoval nejprve na Karlově univerzitě, poté na římském Angelicu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1926, působil jako kaplan v Radonicích nad Ohří a v Jihlavě, od roku 1933 jako sekretář strahovského opata [[Zavoral Metod Jan|Metoděje Jana Zavorala]]. V roce 1939 byl jmenován opatem-koadjutorem a po Zavoralově smrti v roce 1942 se stal opatem Strahovského kláštera. Za nacistické okupace spolupracoval s domácím odbojem, za to byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. 16. září 1950 byl zatčen a v prosinci téhož roku odsouzen ve vykonstruovaném procesu Zela a spol. k 20 letům vězení za velezradu a špionáž. V době zatčení trpěl pokročilou rakovinou žaludku a zánětem plic, zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci. V červnu 1969 byl soudně rehabilitován. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] kněz. Po maturitě na gymnáziu v Českých Budějovicích (1920) vstoupil do premonstrátského řádu. Teologii studoval nejprve na Karlově univerzitě, poté na římském Angelicu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1926, působil jako kaplan v Radonicích nad Ohří a v Jihlavě, od roku 1933 jako sekretář strahovského opata [[Zavoral Metod Jan|Metoděje Jana Zavorala]]. V roce 1939 byl jmenován opatem-koadjutorem a po Zavoralově smrti v roce 1942 se stal opatem Strahovského kláštera. Za nacistické okupace spolupracoval s domácím odbojem, za to byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. 16. září 1950 byl zatčen a v prosinci téhož roku odsouzen ve vykonstruovaném procesu Zela a spol. k 20 letům vězení za velezradu a špionáž. V době zatčení trpěl pokročilou rakovinou žaludku a zánětem plic, zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci. V červnu 1969 byl soudně rehabilitován. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Jarolímek Stanislav Bohuslav
ve Vilíně (okr. Písek)
v Praze
Římskokatolický kněz. Po maturitě na gymnáziu v Českých Budějovicích (1920) vstoupil do premonstrátského řádu. Teologii studoval nejprve na Karlově univerzitě, poté na římském Angelicu. Na kněze byl vysvěcen v roce 1926, působil jako kaplan v Radonicích nad Ohří a v Jihlavě, od roku 1933 jako sekretář strahovského opata Metoděje Jana Zavorala. V roce 1939 byl jmenován opatem-koadjutorem a po Zavoralově smrti v roce 1942 se stal opatem Strahovského kláštera. Za nacistické okupace spolupracoval s domácím odbojem, za to byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. 16. září 1950 byl zatčen a v prosinci téhož roku odsouzen ve vykonstruovaném procesu Zela a spol. k 20 letům vězení za velezradu a špionáž. V době zatčení trpěl pokročilou rakovinou žaludku a zánětem plic, zemřel ve vězeňské nemocnici na Pankráci. V červnu 1969 byl soudně rehabilitován.