Javornický Pavel: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Hydrobiolog, kazatel [[Církev bratrská|Církve bratrské]]. Pochází z rodiny hlásící se k téže církvi (Jednotě českobratrské). Po maturitě na gymnáziu v Praze (1952) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (RNDr. 1957, CSc. 1963) a v letech 1957–76 pracoval v hydrobiologické laboratoři ČSAV. Věnoval se algologii, především fotosyntéze řas, v letech 1968–69 stážoval ve Spojených státech. V roce 1976 se stal pracovníkem ústředí Církve bratrské a zároveň laickým kazatelem v Náchodě. V roce 1978 byl ordinován. Je autorem biblických povídek (''Psáno do prachu'', 2000) a autobiografických črt (''Rezonanční příběhy'', 2015–16, společně s manželkou Věrou Javornickou (1933–2011)). |
Hydrobiolog, kazatel [[Církev bratrská|Církve bratrské]]. Pochází z rodiny hlásící se k téže církvi (Jednotě českobratrské). Po maturitě na gymnáziu v Praze (1952) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (RNDr. 1957, CSc. 1963) a v letech 1957–76 pracoval v hydrobiologické laboratoři ČSAV. Věnoval se algologii, především fotosyntéze řas, v letech 1968–69 stážoval ve Spojených státech. V roce 1976 se stal pracovníkem ústředí Církve bratrské a zároveň laickým kazatelem v Náchodě. V roce 1978 byl ordinován. Je autorem biblických povídek (''Psáno do prachu'', 2000) a autobiografických črt (''Rezonanční příběhy'', 2015–16, společně s manželkou Věrou Javornickou (1933–2011)). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Javornický Pavel
v Praze
Hydrobiolog, kazatel Církve bratrské. Pochází z rodiny hlásící se k téže církvi (Jednotě českobratrské). Po maturitě na gymnáziu v Praze (1952) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK (RNDr. 1957, CSc. 1963) a v letech 1957–76 pracoval v hydrobiologické laboratoři ČSAV. Věnoval se algologii, především fotosyntéze řas, v letech 1968–69 stážoval ve Spojených státech. V roce 1976 se stal pracovníkem ústředí Církve bratrské a zároveň laickým kazatelem v Náchodě. V roce 1978 byl ordinován. Je autorem biblických povídek (Psáno do prachu, 2000) a autobiografických črt (Rezonanční příběhy, 2015–16, společně s manželkou Věrou Javornickou (1933–2011)).