Kabelák František Jindřich: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
 
Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem [[Kohout Petr|Petra Kohouta-Lasenica]] (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časo­pisu ''Medium'' (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracov­al s [[Kefer Jan|Janem Keferem]] ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publi­koval spisy ''Kabbalistické zasvěcení'' (1938–40), ''Pantakly a charaktery Luny'' (1940), ''Kniha tajemství velkého šemu'' (1940), ''Praktická spagyrie'' (1940), ''Magia nigrae'' (1940), ''Herbarium spirituale siderum'' (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla ''Magia inna­turalis'' (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Uni­versalie ''Logos''. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experi­menty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo ''Magia Divina'' zůstalo nedokončeno.
  
Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem [[Kohout Petr|Petra Kohouta-Lasenica]] (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časo­pisu ''Medium'' (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracov­al s [[Kefer Jan|Janem Keferem]] ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publi­koval spisy ''Kabbalistické zasvěcení'' (1938–40), ''Pantakly a charaktery Luny'' (1940), ''Kniha tajemství velkého šemu'' (1940), ''Praktická spagyrie'' (1940), ''Magia nigrae'' (1940), ''Herbarium spirituale siderum'' (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla ''Magia inna­turalis'' (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Uni­versalie ''Logos''. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experi­menty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo ''Magia Divina'' zůstalo nedokončeno.
   
−
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''\<br /\>
 +
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]
  
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04

Kabelák František Jindřich


ve Vídni (Rakousko)
v Bečově nad Teplou (okr. Karlovy Vary)

Hermetik. Od roku 1936 žil v Praze jako účetní, po válce v Bečově nad Teplou. Členem lóže Magikon se stal již v mládí ve Vídni. S kabalou se údajně seznámil na svých cestách na Blízkém východě. Kromě kabaly se zabýval magií, theurgií a později pod vlivem Petra Kohouta-Lasenica (1900–1944) i staroegyptskou magií. Podobně jako on byl také redaktorem časo­pisu Medium (vycházel v letech 1933–40). Především ale přednášel a spolupracov­al s Janem Keferem ve společnosti českých hermetiků Universalia. V její edici Eulis publi­koval spisy Kabbalistické zasvěcení (1938–40), Pantakly a charaktery Luny (1940), Kniha tajemství velkého šemu (1940), Praktická spagyrie (1940), Magia nigrae (1940), Herbarium spirituale siderum (1941, nedokončeno) a další, též překlad díla Magia inna­turalis (1940), připisovaného Johannu Georgu Faustovi. Přispíval do časopisu Uni­versalie Logos. Po druhé světové válce žil spíše v ústraní; údajně konal magické experi­menty v lesní chýši, kterou si sám zbudoval. Poslední, završující dílo Magia Divina zůstalo nedokončeno.

Zdeněk Vojtíšek