Macešková Ludmila: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
imported>ZRN
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádek 6: Řádek 6:
 
Básnířka a prozaička, členka [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Pardubicích (1918) studovala na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Jakuba Obrovského (1882–1949) a Maxe Švabinského (1873–1962). Studium však nedokončila kvůli sňatku (1921). Manželství bylo v roce 1930 rozvedeno a Macešková se živil příležitostným psaním a kreslením. Na popud literárního kritika [[Fučík Bedřich|Bedřicha Fučíka]] začala publikovat pod pseudonymem Jan Kameník, aby se vyhnula předsudkům vůči ženám-autorkám (takto velká většina jejího díla). Její tvorba je charakteristická mystickým zaměřením, jazykovou ekvilibristikou a kombinací vázaného a volného verše. Byla ovlivněna poezií Jaroslava Vrchlického a Paula Valéryho, jehož díla také překládala. Její dílo bývá řazeno mezi katolickou modernu a je považováno za solitérní fenomén české literatury 20. století. Mezi její významná díla patří sbírky ''Okna s anděly'' (1944), ''Neviditelný let'' (1947), ''Pubertální Henoch'' (1969), ''Malá suita pro flétnu'' (1971), ''Zápisky v noci'' (1993), ''Mystické deníky'' (1995) a soubor ''Básně'' (2014). Její próza ''Učitelka hudby'' (1970) obsahuje povídky s existenciální tematikou.
 
Básnířka a prozaička, členka [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Pardubicích (1918) studovala na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Jakuba Obrovského (1882–1949) a Maxe Švabinského (1873–1962). Studium však nedokončila kvůli sňatku (1921). Manželství bylo v roce 1930 rozvedeno a Macešková se živil příležitostným psaním a kreslením. Na popud literárního kritika [[Fučík Bedřich|Bedřicha Fučíka]] začala publikovat pod pseudonymem Jan Kameník, aby se vyhnula předsudkům vůči ženám-autorkám (takto velká většina jejího díla). Její tvorba je charakteristická mystickým zaměřením, jazykovou ekvilibristikou a kombinací vázaného a volného verše. Byla ovlivněna poezií Jaroslava Vrchlického a Paula Valéryho, jehož díla také překládala. Její dílo bývá řazeno mezi katolickou modernu a je považováno za solitérní fenomén české literatury 20. století. Mezi její významná díla patří sbírky ''Okna s anděly'' (1944), ''Neviditelný let'' (1947), ''Pubertální Henoch'' (1969), ''Malá suita pro flétnu'' (1971), ''Zápisky v noci'' (1993), ''Mystické deníky'' (1995) a soubor ''Básně'' (2014). Její próza ''Učitelka hudby'' (1970) obsahuje povídky s existenciální tematikou.
   
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''\<br /\>
+
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]
 
[[Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04

Macešková Ludmila


v Liberci
v Praze

Básnířka a prozaička, členka římskokatolické církve. Po maturitě na dívčím reálném gymnáziu v Pardubicích (1918) studovala na Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením Jakuba Obrovského (1882–1949) a Maxe Švabinského (1873–1962). Studium však nedokončila kvůli sňatku (1921). Manželství bylo v roce 1930 rozvedeno a Macešková se živil příležitostným psaním a kreslením. Na popud literárního kritika Bedřicha Fučíka začala publikovat pod pseudonymem Jan Kameník, aby se vyhnula předsudkům vůči ženám-autorkám (takto velká většina jejího díla). Její tvorba je charakteristická mystickým zaměřením, jazykovou ekvilibristikou a kombinací vázaného a volného verše. Byla ovlivněna poezií Jaroslava Vrchlického a Paula Valéryho, jehož díla také překládala. Její dílo bývá řazeno mezi katolickou modernu a je považováno za solitérní fenomén české literatury 20. století. Mezi její významná díla patří sbírky Okna s anděly (1944), Neviditelný let (1947), Pubertální Henoch (1969), Malá suita pro flétnu (1971), Zápisky v noci (1993), Mystické deníky (1995) a soubor Básně (2014). Její próza Učitelka hudby (1970) obsahuje povídky s existenciální tematikou.

Rostislav Gramskopf