Ninger František: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
Lékař, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z rodiny cukrovarnického chemika, studoval na gymnáziích v Mladé Boleslavi a Domažlicích (maturita 1904). Vystudoval lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity (MUDr. 1912), pak se stal asistentem ortolaryngologické kliniky (1913–20). V roce 1919 se z ortolaryngologie habilitoval, 1920 byl jmenován mimořádným, resp. 1927 řádným profesorem nově založené Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zároveň se stal přednostou tamní kliniky nemocí uší, nosních a krčních (zůstal jím s výjimkou období uzavření českých vysokých škol až do roku 1958), v letech 1929–30 byl děkanem fakulty. Je považován za zakladatelskou postavu moravské ortolaryngologie, výrazně se podílel na rozvoji lázní Luhačovice a na brněnském veřejném životě (výstavba kolejí, podpora studentů, církevní život). Publikoval hlavně časopisecky, knižně jen lékařské učebnice (''Ušní choroby dětského věku'', 1944; ''Ušní lékařství'', 1946, s J. Hybáškem; ''Nauka o nosních chorobách'', 1948–52, s J. Hybáškem). Pro svou meziválečnou podporu španělských socialistů a další názory byl přijatelný i pro komunisty, v roce 1954 obdržel Státní cenu míru, 1956 titul DrSc. a Řád práce. |
Lékař, člen [[Českobratrská církev evangelická|Českobratrské církve evangelické]]. Pocházel z rodiny cukrovarnického chemika, studoval na gymnáziích v Mladé Boleslavi a Domažlicích (maturita 1904). Vystudoval lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity (MUDr. 1912), pak se stal asistentem ortolaryngologické kliniky (1913–20). V roce 1919 se z ortolaryngologie habilitoval, 1920 byl jmenován mimořádným, resp. 1927 řádným profesorem nově založené Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zároveň se stal přednostou tamní kliniky nemocí uší, nosních a krčních (zůstal jím s výjimkou období uzavření českých vysokých škol až do roku 1958), v letech 1929–30 byl děkanem fakulty. Je považován za zakladatelskou postavu moravské ortolaryngologie, výrazně se podílel na rozvoji lázní Luhačovice a na brněnském veřejném životě (výstavba kolejí, podpora studentů, církevní život). Publikoval hlavně časopisecky, knižně jen lékařské učebnice (''Ušní choroby dětského věku'', 1944; ''Ušní lékařství'', 1946, s J. Hybáškem; ''Nauka o nosních chorobách'', 1948–52, s J. Hybáškem). Pro svou meziválečnou podporu španělských socialistů a další názory byl přijatelný i pro komunisty, v roce 1954 obdržel Státní cenu míru, 1956 titul DrSc. a Řád práce. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]] |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:04
Ninger František
v Doksanech (okr. Litoměřice)
v Praze
Lékař, člen Českobratrské církve evangelické. Pocházel z rodiny cukrovarnického chemika, studoval na gymnáziích v Mladé Boleslavi a Domažlicích (maturita 1904). Vystudoval lékařskou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity (MUDr. 1912), pak se stal asistentem ortolaryngologické kliniky (1913–20). V roce 1919 se z ortolaryngologie habilitoval, 1920 byl jmenován mimořádným, resp. 1927 řádným profesorem nově založené Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Zároveň se stal přednostou tamní kliniky nemocí uší, nosních a krčních (zůstal jím s výjimkou období uzavření českých vysokých škol až do roku 1958), v letech 1929–30 byl děkanem fakulty. Je považován za zakladatelskou postavu moravské ortolaryngologie, výrazně se podílel na rozvoji lázní Luhačovice a na brněnském veřejném životě (výstavba kolejí, podpora studentů, církevní život). Publikoval hlavně časopisecky, knižně jen lékařské učebnice (Ušní choroby dětského věku, 1944; Ušní lékařství, 1946, s J. Hybáškem; Nauka o nosních chorobách, 1948–52, s J. Hybáškem). Pro svou meziválečnou podporu španělských socialistů a další názory byl přijatelný i pro komunisty, v roce 1954 obdržel Státní cenu míru, 1956 titul DrSc. a Řád práce.