Aktuální verze z 21. 10. 2025, 06:32

Šíma Jaroslav

31. ledna 1914 v Praze
18. listopadu 1955 v Praze

Sociolog a unitářský duchovní. Pocházel z antiklerikální rodiny, po maturitě na gymnáziu nicméně vstoupil do Církve československé (husitské), začal studovat Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu a redigovat církevní časopis Rozsévač (1931–33). Studium evangelické teologie nedokončil, místo toho studoval sociologii na Svobodné škole politických nauk (absolv. 1935, vliv E. Chalupného) a filosofii a estetiku na filosofické fakultě UK (v roce 1936 přešel na Masarykovu univerzitu, kde 1937 získal PhDr. ze sociologie, filosofie a estetiky). V roce 1935 přestoupil do náboženské společnosti československých unitářů a záhy se stal jejím výrazným ideovým představitelem (hlavní autor formativního díla Tvůrčí náboženství z roku 1937), v letech 1942–45 organizoval vyšší církevní vzdělávání, ovšem v nebezpečné kolaboraci s protektorátními orgány. Vedle toho působil 1935–39 jako Chalupného asistent na Svobodné škole (vydal Sociologii výchovy (1938) a řadu drobnějších spisů), ministerský úředník a organizátor vědeckého života. Během druhé světové války transformoval původně akademickou Masarykovu sociologickou společnost do podoby výzkumné agentury sloužící protektorátním orgánům, vedle problematických hledisek (vč. obvinění z defraudací) tím ovšem zřejmě zabránil nucenému nasazení řady mladších sociologů. Sám přitom velkým vědcem nebyl. Po osvobození byl kvůli podezření z kolaborace odsunut do pozadí (nikdy však nebyl stíhán), podílel se na osidlování pohraničí a na sociálněvědním vzdělávání v rámci nastupujícího komunistického režimu. Svůj život ukončil sebevraždou.

Literatura:
Zdeněk R. Nešpor: „Sociolog(ie) mezi kolárkem, hákovým křížem a rudou hvězdou: Jaroslav Šíma v dějinách české sociologie.“ Sociologický časopis/Czech Sociological Review 47, 2011, 5, s. 967–989; Zdeněk R. Nešpor a kol.: Slovník českých sociologů. Academia, Praha 2013, s. 383–389.

Zdeněk R. Nešpor

@@ Řádek 4: / Řádek 4: @@
 <br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1955-11-18">18. listopadu 1955</time> v Praze</span>
-Sociolog a unitářský duchovní. Pocházel z antiklerikální rodiny, po maturitě na gymnáziu nicméně vstoupil do Církve československé (husitské), začal studovat Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu a redigovat církevní časopis ''Rozsévač'' (1931–33). Studium evangelické teologie nedokončil, místo toho studoval sociologii na Svobodné škole politických nauk (absolv. 1935, vliv E. Chalupného) a filosofii a estetiku na filosofické fakultě UK (v roce 1936 přešel na Masarykovu univerzitu, kde 1937 získal PhDr. ze sociologie, filosofie a estetiky). V roce 1935 přestoupil do náboženské společnosti československých unitářů a záhy se stal jejím výrazným ideovým představitelem (hlavní autor formativního díla ''Tvůrčí náboženství'' z roku 1937), v letech 1942–45 organizoval vyšší církevní vzdělávání, ovšem v nebezpečné kolaboraci s protektorátními orgány. Vedle toho působil 1935–39 jako Chalupného asistent na Svobodné škole (vydal ''Sociologii výchovy'' (1938) a řadu drobnějších spisů), ministerský úředník a organizátor vědeckého života. Během druhé světové války transformoval původně akademickou Masarykovu sociologickou společnost do podoby výzkumné agentury sloužící protektorátním orgánům, vedle problematických hledisek (vč. obvinění z defraudací) tím ovšem zřejmě zabránil nucenému nasazení řady mladších sociologů. Sám přitom velkým vědcem nebyl. Po osvobození byl kvůli podezření z kolaborace odsunut do pozadí (nikdy však nebyl stíhán), podílel se na osidlování pohraničí a na sociálněvědním vzdělávání v rámci nastupujícího komunistického režimu. Svůj život skončil sebevraždou.
+Sociolog a [[Náboženská společnost českých unitářů|unitářský]] duchovní. Pocházel z antiklerikální rodiny, po maturitě na gymnáziu nicméně vstoupil do [[Církev československá husitská|Církve československé (husitské)]], začal studovat Husovu čs. evangelickou bohosloveckou fakultu a redigovat církevní časopis ''Rozsévač'' (1931–33). Studium evangelické teologie nedokončil, místo toho studoval sociologii na Svobodné škole politických nauk (absolv. 1935, vliv E. Chalupného) a filosofii a estetiku na filosofické fakultě UK (v roce 1936 přešel na Masarykovu univerzitu, kde 1937 získal PhDr. ze sociologie, filosofie a estetiky). V roce 1935 přestoupil do náboženské společnosti československých unitářů a záhy se stal jejím výrazným ideovým představitelem (hlavní autor formativního díla ''Tvůrčí náboženství'' z roku 1937), v letech 1942–45 organizoval vyšší církevní vzdělávání, ovšem v nebezpečné kolaboraci s protektorátními orgány. Vedle toho působil 1935–39 jako Chalupného asistent na Svobodné škole (vydal ''Sociologii výchovy'' (1938) a řadu drobnějších spisů), ministerský úředník a organizátor vědeckého života. Během druhé světové války transformoval původně akademickou Masarykovu sociologickou společnost do podoby výzkumné agentury sloužící protektorátním orgánům, vedle problematických hledisek (vč. obvinění z defraudací) tím ovšem zřejmě zabránil nucenému nasazení řady mladších sociologů. Sám přitom velkým vědcem nebyl. Po osvobození byl kvůli podezření z kolaborace odsunut do pozadí (nikdy však nebyl stíhán), podílel se na osidlování pohraničí a na sociálněvědním vzdělávání v rámci nastupujícího komunistického režimu. Svůj život ukončil sebevraždou.
 <span class="section_title">Literatura:</span><br />
 Zdeněk R. Nešpor: „Sociolog(ie) mezi kolárkem, hákovým křížem a rudou hvězdou: Jaroslav Šíma v dějinách české sociologie.“ ''Sociologický časopis/Czech Sociological Review'' 47, 2011, 5, s. 967–989; Zdeněk R. Nešpor a kol.: ''Slovník českých sociologů.'' Academia, Praha 2013, s. 383–389.
-''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''\<br /\>
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]

Šíma Jaroslav: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 10. 2025, 06:32

Šíma Jaroslav