Wojnar Pavel: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1969-04-14">14. dubna 1969</time> v Dolním Žukově (dnes část Českého Těšína, okr. Karviná)</span>
  
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1969-04-14">14. dubna 1969</time> v Dolním Žukově (dnes část Českého Těšína, okr. Karviná)</span>
   
−
Představitel raného českého letničního hnutí na Těšínsku. Křesťanem se stal v probuze­neckém prostředí ve spolku Křesťanské společenství, který vznikl v rámci evangelické církve augsburského vyznání. Po rozporech s tímto spolkem kvůli své orientaci na let­niční hnutí odešel roku 1909 do Haliče a působil tam jako letniční misionář, též jako spo­lupracovník německého letničního kazatele Jonathana A. A. Paula (1853–1931). Roku 1922 se vrátil do českého Slezska a stal se vůdčí osobností a předsedou Svazu roz­hodných křes­ťanů letničních. Roku 1939 byl zatčen a až do roku 1941 vězněn v koncen­tračním tábo­ře v Dachau. Ve vedení letničního hnutí působil i po válce, zároveň vedl letniční sbor v Dolním Žukově. Po násilném začlenění Svazu komu­nistickými úřady do Jednoty českobratrské (současné Církvi bratrské) roku 1951 působil v této círk­vi až do roku 1963; tehdy – po odmítnutí letniční zbožnosti vedením této círk­ve – se stal jedním z vedoucích sborů, které Jednotu českobratrskou opustily, a nadále působily bez povolení komunistických úřadů.
 +
Představitel raného českého letničního hnutí na Těšínsku. Křesťanem se stal v probuze­neckém prostředí ve spolku Křesťanské společenství, který vznikl v rámci evangelické církve augsburského vyznání (dnešní [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|Slezské církve evangelické a. v.]]). Po rozporech s tímto spolkem kvůli své orientaci na let­niční hnutí odešel roku 1909 do Haliče a působil tam jako letniční misionář, též jako spo­lupracovník německého letničního kazatele Jonathana A. A. Paula (1853–1931). Roku 1922 se vrátil do českého Slezska a stal se vůdčí osobností a předsedou Svazu roz­hodných křes­ťanů letničních (jeho dnešním dědicem je [[Apoštolská církev|Apoštolská církev]]). Roku 1939 byl zatčen a až do roku 1941 vězněn v koncen­tračním tábo­ře v Dachau. Ve vedení letničního hnutí působil i po válce, zároveň vedl letniční sbor v Dolním Žukově. Po násilném začlenění Svazu komu­nistickými úřady do Jednoty českobratrské (současné [[Církev bratrská|Církvi bratrské]]) roku 1951 působil v této círk­vi až do roku 1963; tehdy – po odmítnutí letniční zbožnosti vedením této círk­ve – se stal jedním z vedoucích sborů, které Jednotu českobratrskou opustily, a nadále působily bez povolení komunistických úřadů.
   
−
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''\<br /\>
 +
''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br />
   
 
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]
  
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]

Aktuální verze z 23. 10. 2025, 07:05

Wojnar Pavel


v Jablunkově (okr. Frýdek-Místek)
v Dolním Žukově (dnes část Českého Těšína, okr. Karviná)

Představitel raného českého letničního hnutí na Těšínsku. Křesťanem se stal v probuze­neckém prostředí ve spolku Křesťanské společenství, který vznikl v rámci evangelické církve augsburského vyznání (dnešní Slezské církve evangelické a. v.). Po rozporech s tímto spolkem kvůli své orientaci na let­niční hnutí odešel roku 1909 do Haliče a působil tam jako letniční misionář, též jako spo­lupracovník německého letničního kazatele Jonathana A. A. Paula (1853–1931). Roku 1922 se vrátil do českého Slezska a stal se vůdčí osobností a předsedou Svazu roz­hodných křes­ťanů letničních (jeho dnešním dědicem je Apoštolská církev). Roku 1939 byl zatčen a až do roku 1941 vězněn v koncen­tračním tábo­ře v Dachau. Ve vedení letničního hnutí působil i po válce, zároveň vedl letniční sbor v Dolním Žukově. Po násilném začlenění Svazu komu­nistickými úřady do Jednoty českobratrské (současné Církvi bratrské) roku 1951 působil v této círk­vi až do roku 1963; tehdy – po odmítnutí letniční zbožnosti vedením této círk­ve – se stal jedním z vedoucích sborů, které Jednotu českobratrskou opustily, a nadále působily bez povolení komunistických úřadů.

Zdeněk Vojtíšek