Dobeš Josef: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1960-06-06">6. června 1960</time> (Spojené státy americké)</span>
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1960-06-06">6. června 1960</time> (Spojené státy americké)</span>
   
  +
Superintendent
Superintendent metodistické církve. Pocházel z reformované rolnické rodiny, vyučil se čalouníkem. Ve Vídni se prostřednictvím Václava Cejnara (1862–1940) seznámil se Svobodnou reformovanou církví a odešel studovat na misijní ústav v Neukirchenu (dnes Neukirchen-Vluyn, Německo; 1901–06), krátce studoval i v Londýně (1906–07). Na pozvání Cejnara, který mezitím odešel do Spojených států a vstoupil do metodistické církve, se přestěhoval do Ameriky a sloužil v německém metodistickém sboru v Ansonii (1907–08) a potom v českých sborech v Texasu (Yokum, Shiner, Bryan, Temple). Zároveň studoval na Jihozápadní univerzitě v Georgetownu (studium nedokončil, avšak v roce 1923 obdržel čestný doktorát). V roce 1920 se zapojil do metodistické misie v Československu, následován [[Barták Josef Pavel|Josefem P. Bartákem]] a [[Vančura Václav (ml.)|Václavem Vančurou]]. Stal se kazatelem v Praze-Vršovicích (1922–26), pak v jižních a východních Čechách, Užhorodě (1932–34) a znovu ve Vršovicích (1935–38), od poloviny dvacátých let ve funkci superintendenta. Zároveň byl redaktorem časopisu ''Křesťanský buditel'' (1923–32) a autorem několika metodistických propagačních brožur. Po penzionování (1939) odešel ke svým příbuzným do Spojených států.
 
  +
[[Evangelická církev metodistická|metodistické církve]]. Pocházel z [[Českobratrská církev evangelická|reformované]] rolnické rodiny, vyučil se čalouníkem. Ve Vídni se prostřednictvím Václava Cejnara (1862–1940) seznámil se Svobodnou reformovanou církví a odešel studovat na misijní ústav v Neukirchenu (dnes Neukirchen-Vluyn, Německo; 1901–06), krátce studoval i v Londýně (1906–07). Na pozvání Cejnara, který mezitím odešel do Spojených států a vstoupil do metodistické církve, se přestěhoval do Ameriky a sloužil v německém metodistickém sboru v Ansonii (1907–08) a potom v českých sborech v Texasu (Yokum, Shiner, Bryan, Temple). Zároveň studoval na Jihozápadní univerzitě v Georgetownu (studium nedokončil, avšak v roce 1923 obdržel čestný doktorát). V roce 1920 se zapojil do metodistické misie v Československu, následován [[Barták Josef Pavel|Josefem P. Bartákem]] a [[Vančura Václav (ml.)|Václavem Vančurou]]. Stal se kazatelem v Praze-Vršovicích (1922–26), pak v jižních a východních Čechách, Užhorodě (1932–34) a znovu ve Vršovicích (1935–38), od poloviny dvacátých let ve funkci superintendenta. Zároveň byl redaktorem časopisu ''Křesťanský buditel'' (1923–32) a autorem několika metodistických propagačních brožur. Po penzionování (1939) odešel ke svým příbuzným do Spojených států.
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />

Aktuální verze z 15. 10. 2025, 19:25

Dobeš Josef


v Bohumilicích (dnes součást Klobouk u Brna, okr. Břeclav)
(Spojené státy americké)

Superintendent metodistické církve. Pocházel z reformované rolnické rodiny, vyučil se čalouníkem. Ve Vídni se prostřednictvím Václava Cejnara (1862–1940) seznámil se Svobodnou reformovanou církví a odešel studovat na misijní ústav v Neukirchenu (dnes Neukirchen-Vluyn, Německo; 1901–06), krátce studoval i v Londýně (1906–07). Na pozvání Cejnara, který mezitím odešel do Spojených států a vstoupil do metodistické církve, se přestěhoval do Ameriky a sloužil v německém metodistickém sboru v Ansonii (1907–08) a potom v českých sborech v Texasu (Yokum, Shiner, Bryan, Temple). Zároveň studoval na Jihozápadní univerzitě v Georgetownu (studium nedokončil, avšak v roce 1923 obdržel čestný doktorát). V roce 1920 se zapojil do metodistické misie v Československu, následován Josefem P. Bartákem a Václavem Vančurou. Stal se kazatelem v Praze-Vršovicích (1922–26), pak v jižních a východních Čechách, Užhorodě (1932–34) a znovu ve Vršovicích (1935–38), od poloviny dvacátých let ve funkci superintendenta. Zároveň byl redaktorem časopisu Křesťanský buditel (1923–32) a autorem několika metodistických propagačních brožur. Po penzionování (1939) odešel ke svým příbuzným do Spojených států.

Zdeněk R. Nešpor