Molnár-Selli Enrico: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1999-05-19">19. května 1999</time> v Chemainusu (Kanada)</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1999-05-19">19. května 1999</time> v Chemainusu (Kanada)</span> |
||
| − | Anglikánský duchovní, řeholník a mystik. Pocházel z evangelické rodiny, byl starším bratrem církevního historika [[Molnár Amedeo|Amedea Molnára]]. Jméno Selli převzal po matce, užíval také variantu Molnár Selley. V mládí navštívil mnišskou republiku Athos (o své cestě vydal knihu ''Republika bez žen'', 1936, s vlastními ilustracemi), živil se jako ilustrátor, spolupracoval s [[Pitter Přemysl|Přemyslem Pittrem]]. Před druhou světovou válkou emigroval do Spojených států, kde vystudoval teologii (MTh. v Berkeley). Po válce se vrátil do Československa a krátce působil jako metodistický duchovní ve Slaném (1947), v roce 1948 však opět odešel do emigrace. Pokračoval v teologických studiích v Denveru, kde získal doktorát (DD. 1953), v roce 1954 byl ordinován v episkopální církvi. Jako kněz působil v Comptonu, později se stal kanovníkem losangeleské katedrály a děkanem nově zřízeného semináře v Claremontu (1958). Po sérii mystických zjevení sv. Michaela na své funkce v roce 1972 rezignoval a založil řeholní společenství Order of Agape and Reconciliation; v roce 1980 přijal řeholní jméno Otec Cyril. Vydal několik populárních (''Jan Amos Comenius'', 1942) i náročnějších děl o české reformaci (''Catholicity of the Utraquist Church of Bohemia'', 1959; ''Marsilius of Padua, Wyclyff and Hus'', 1962) a o etiopské pravoslavné církvi (''Ethiopian Orthodox Church'', 1969), ilustroval Spinkův anglický překlad Komenského Labyrintu (1942). |
+ | Anglikánský duchovní, řeholník a mystik. Pocházel z [[Českobratrská církev evangelická|evangelické rodiny]], byl starším bratrem církevního historika [[Molnár Amedeo|Amedea Molnára]]. Jméno Selli převzal po matce, užíval také variantu Molnár Selley. V mládí navštívil mnišskou republiku Athos (o své cestě vydal knihu ''Republika bez žen'', 1936, s vlastními ilustracemi), živil se jako ilustrátor, spolupracoval s [[Pitter Přemysl|Přemyslem Pittrem]]. Před druhou světovou válkou emigroval do Spojených států, kde vystudoval teologii (MTh. v Berkeley). Po válce se vrátil do Československa a krátce působil jako [[Evangelická církev metodistická|metodistický duchovní]] ve Slaném (1947), v roce 1948 však opět odešel do emigrace. Pokračoval v teologických studiích v Denveru, kde získal doktorát (DD. 1953), v roce 1954 byl ordinován v episkopální církvi. Jako kněz působil v Comptonu, později se stal kanovníkem losangeleské katedrály a děkanem nově zřízeného semináře v Claremontu (1958). Po sérii mystických zjevení sv. Michaela na své funkce v roce 1972 rezignoval a založil řeholní společenství Order of Agape and Reconciliation; v roce 1980 přijal řeholní jméno Otec Cyril. Vydal několik populárních (''Jan Amos Comenius'', 1942) i náročnějších děl o české reformaci (''Catholicity of the Utraquist Church of Bohemia'', 1959; ''Marsilius of Padua, Wyclyff and Hus'', 1962) a o etiopské pravoslavné církvi (''Ethiopian Orthodox Church'', 1969), ilustroval Spinkův anglický překlad Komenského Labyrintu (1942). |
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 18. 10. 2025, 08:52
Molnár-Selli Enrico
ve Vídni (Rakousko)
v Chemainusu (Kanada)
Anglikánský duchovní, řeholník a mystik. Pocházel z evangelické rodiny, byl starším bratrem církevního historika Amedea Molnára. Jméno Selli převzal po matce, užíval také variantu Molnár Selley. V mládí navštívil mnišskou republiku Athos (o své cestě vydal knihu Republika bez žen, 1936, s vlastními ilustracemi), živil se jako ilustrátor, spolupracoval s Přemyslem Pittrem. Před druhou světovou válkou emigroval do Spojených států, kde vystudoval teologii (MTh. v Berkeley). Po válce se vrátil do Československa a krátce působil jako metodistický duchovní ve Slaném (1947), v roce 1948 však opět odešel do emigrace. Pokračoval v teologických studiích v Denveru, kde získal doktorát (DD. 1953), v roce 1954 byl ordinován v episkopální církvi. Jako kněz působil v Comptonu, později se stal kanovníkem losangeleské katedrály a děkanem nově zřízeného semináře v Claremontu (1958). Po sérii mystických zjevení sv. Michaela na své funkce v roce 1972 rezignoval a založil řeholní společenství Order of Agape and Reconciliation; v roce 1980 přijal řeholní jméno Otec Cyril. Vydal několik populárních (Jan Amos Comenius, 1942) i náročnějších děl o české reformaci (Catholicity of the Utraquist Church of Bohemia, 1959; Marsilius of Padua, Wyclyff and Hus, 1962) a o etiopské pravoslavné církvi (Ethiopian Orthodox Church, 1969), ilustroval Spinkův anglický překlad Komenského Labyrintu (1942).