Molek (JKI-J): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 33 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Molek</span> (ze semitského kořene malk – král; řec. Moloch) Kanaánský bůh, jemuž byly jako zápalná [[oběť (JKI-J)|oběť]] přinášeny děti. Pův. jméno božstva se nezachovalo, neboť pojmenování M. bylo patrně jen atributem. V bibl. textu byl titul z pův. melech záměrně vokalizován do podoby molek, aby připomínal hebr. slovo bošet označující hanbu a pohanské sklony. Tzv. bošetová vokalizace byla uplatněna i v bibl. výrazu tófet (pův. aram. ohniště), který označoval místo, kde se dětské oběti konaly. Proslulý tófet se nacházel v Údolí syna Hinómova (ge Hinom) nedaleko [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] (2Kr 23,10; Jr 7, 32-33), kde byl v provozu až do [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijášovy]] reformy. Podle bibl. informací na něm judští králové Achaz (735-715 př.n.l.) a Menaše (687-642 př.n.l.) obětovali M. své vlastní syny (2Pa 28,3; 33,6). Název obětního místa se později stal základem výrazu [[gehenna (JKI-J)|gehenna]] označujícího žid. [[peklo (JKI-J)|peklo]]. Archeologicky je kult M. doložen především v sev. Africe, kam pronikl s foinickou kolonizací. |
+ | <span id="entry">Molek</span> (ze semitského kořene malk – král; řec. Moloch) Kanaánský bůh, jemuž byly jako zápalná [[oběť (JKI-J)|oběť]] přinášeny děti. Pův. jméno božstva se nezachovalo, neboť pojmenování M. bylo patrně jen atributem. V bibl. textu byl titul z pův. melech záměrně vokalizován do podoby molek, aby připomínal hebr. slovo bošet označující hanbu a pohanské sklony. Tzv. bošetová vokalizace byla uplatněna i v bibl. výrazu tófet (pův. aram. ohniště), který označoval místo, kde se dětské oběti konaly. Proslulý tófet se nacházel v Údolí syna Hinómova (ge Hinom) nedaleko [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]] (2Kr 23, 10; Jr 7, 32-33), kde byl v provozu až do [[Jóšijáš (JKI-J)|Jóšijášovy]] reformy. Podle bibl. informací na něm judští králové Achaz (735-715 př.n.l.) a Menaše (687-642 př.n.l.) obětovali M. své vlastní syny (2Pa 28, 3; 33, 6). Název obětního místa se později stal základem výrazu [[gehenna (JKI-J)|gehenna]] označujícího žid. [[peklo (JKI-J)|peklo]]. Archeologicky je kult M. doložen především v sev. Africe, kam pronikl s foinickou kolonizací. |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Papoušek Dalibor|Dalibor Papoušek]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Molek (ze semitského kořene malk – král; řec. Moloch) Kanaánský bůh, jemuž byly jako zápalná oběť přinášeny děti. Pův. jméno božstva se nezachovalo, neboť pojmenování M. bylo patrně jen atributem. V bibl. textu byl titul z pův. melech záměrně vokalizován do podoby molek, aby připomínal hebr. slovo bošet označující hanbu a pohanské sklony. Tzv. bošetová vokalizace byla uplatněna i v bibl. výrazu tófet (pův. aram. ohniště), který označoval místo, kde se dětské oběti konaly. Proslulý tófet se nacházel v Údolí syna Hinómova (ge Hinom) nedaleko Jeruzaléma (2Kr 23, 10; Jr 7, 32-33), kde byl v provozu až do Jóšijášovy reformy. Podle bibl. informací na něm judští králové Achaz (735-715 př.n.l.) a Menaše (687-642 př.n.l.) obětovali M. své vlastní syny (2Pa 28, 3; 33, 6). Název obětního místa se později stal základem výrazu gehenna označujícího žid. peklo. Archeologicky je kult M. doložen především v sev. Africe, kam pronikl s foinickou kolonizací.