Bartušek Antonín: Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1974-04-22">22. dubna 1974</time> v Praze</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1974-04-22">22. dubna 1974</time> v Praze</span> |
||
| − | Básník, překladatel, historik umění, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zaměřil na literární historii, dějiny výtvarného umění a historii (PhDr. 1950). Současně působil jako referent v literárním oddělení Československého rozhlasu (1946–48), vědecký pracovník v Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV (1952–55), ředitel Západomoravského muzea a galerie v Třebíči (1955–61), teoretik a historik scénografie ve Scénografickém ústavu (1961–64) a vědecký pracovník ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody (1964–74). Jako básník debutoval v roce 1937. Jeho poezie se vyznačuje spirituální a meditativní lyrikou, mezi jeho básnická díla patří např. ''Daleko od léta'' (1941), ''Zakletí'' (1942), ''Fragmenty'' (1945), ''Sudba'' (1947), ''Atomový věk'' (1956, pseudonym A.D. Martin ve Stockholmu), ''Oxymoron'' (1965), ''Červené jahody'' (1967), ''Tanec ptáka Emu'' (1969), ''Antihvězda'' (1969), ''Královská procházka'' (1971), ''Období mohyl'' (1975) a posmrtně vydaný výbor ''Odvrácená strana zítřka'' (2021). Překládal díla Simone de Beauvoir, Eugene O’Neilla a Johna Ardena. Jeho odborné práce zahrnují publikace o památkách a umění, například ''Stavební vývoj bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáře'' (1950), ''Šternberk na Moravě'' (1951), ''Bítov'' (1952), ''Jaroměřice nad Rokytnou'' (1954), ''Velké Losiny'' (1954), ''Milotice'' (1954), ''Santiniho stavby ve Žďáře nad Sázavou'' (1956), ''Gotická nástěnná malba v Čechách a na Moravě I. 1300–1350'' (1958), ''Třebíč: metropole západní Moravy'' (1959), ''Vranov nad Dyjí'' (1959), ''Umělecké památky Jihlavy'' (1960), ''Dačice'' (1960), ''Třebíčsko'' (1961), ''Telč'' (1961), ''Buchlov'' (1962) a ''Zámecká školní divadla v českých zemích'' (1963). |
+ | Básník, překladatel, historik umění, člen [[Církev římskokatolická|římskokatolické církve]]. Studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zaměřil na literární historii, dějiny výtvarného umění a historii (PhDr. 1950). Současně působil jako referent v literárním oddělení Československého rozhlasu (1946–48), vědecký pracovník v Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV (1952–55), ředitel Západomoravského muzea a galerie v Třebíči (1955–61), teoretik a historik scénografie ve Scénografickém ústavu (1961–64) a vědecký pracovník ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody (1964–74). Jako básník debutoval v roce 1937. Jeho poezie se vyznačuje spirituální a meditativní lyrikou, mezi jeho básnická díla patří např. ''Daleko od léta'' (1941), ''Zakletí'' (1942), ''Fragmenty'' (1945), ''Sudba'' (1947), ''Atomový věk'' (1956, pseudonym A.D. Martin, vydáno ve Stockholmu), ''Oxymoron'' (1965), ''Červené jahody'' (1967), ''Tanec ptáka Emu'' (1969), ''Antihvězda'' (1969), ''Tři knížky'' (1970, smz.), ''Královská procházka'' (1971), ''Období mohyl'' (1975) a posmrtně vydaný výbor ''Odvrácená strana zítřka'' (2021). Překládal díla Simone de Beauvoir, Eugene O’Neilla a Johna Ardena. Jeho odborné práce zahrnují publikace o památkách a umění, například ''Stavební vývoj bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáře'' (1950), ''Šternberk na Moravě'' (1951), ''Bítov'' (1952), ''Jaroměřice nad Rokytnou'' (1954), ''Velké Losiny'' (1954), ''Milotice'' (1954), ''Santiniho stavby ve Žďáře nad Sázavou'' (1956), ''Gotická nástěnná malba v Čechách a na Moravě I. 1300–1350'' (1958), ''Třebíč: metropole západní Moravy'' (1959), ''Vranov nad Dyjí'' (1959), ''Umělecké památky Jihlavy'' (1960), ''Dačice'' (1960), ''Třebíčsko'' (1961), ''Telč'' (1961), ''Buchlov'' (1962) a ''Zámecká školní divadla v českých zemích'' (1963). |
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Gramskopf Rostislav|Rostislav Gramskopf]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 5. 11. 2025, 14:48
Bartušek Antonín
v Želetavě (okr. Třebíč)
v Praze
Básník, překladatel, historik umění, člen římskokatolické církve. Studoval na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zaměřil na literární historii, dějiny výtvarného umění a historii (PhDr. 1950). Současně působil jako referent v literárním oddělení Československého rozhlasu (1946–48), vědecký pracovník v Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV (1952–55), ředitel Západomoravského muzea a galerie v Třebíči (1955–61), teoretik a historik scénografie ve Scénografickém ústavu (1961–64) a vědecký pracovník ve Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody (1964–74). Jako básník debutoval v roce 1937. Jeho poezie se vyznačuje spirituální a meditativní lyrikou, mezi jeho básnická díla patří např. Daleko od léta (1941), Zakletí (1942), Fragmenty (1945), Sudba (1947), Atomový věk (1956, pseudonym A.D. Martin, vydáno ve Stockholmu), Oxymoron (1965), Červené jahody (1967), Tanec ptáka Emu (1969), Antihvězda (1969), Tři knížky (1970, smz.), Královská procházka (1971), Období mohyl (1975) a posmrtně vydaný výbor Odvrácená strana zítřka (2021). Překládal díla Simone de Beauvoir, Eugene O’Neilla a Johna Ardena. Jeho odborné práce zahrnují publikace o památkách a umění, například Stavební vývoj bývalého cisterciáckého kláštera ve Žďáře (1950), Šternberk na Moravě (1951), Bítov (1952), Jaroměřice nad Rokytnou (1954), Velké Losiny (1954), Milotice (1954), Santiniho stavby ve Žďáře nad Sázavou (1956), Gotická nástěnná malba v Čechách a na Moravě I. 1300–1350 (1958), Třebíč: metropole západní Moravy (1959), Vranov nad Dyjí (1959), Umělecké památky Jihlavy (1960), Dačice (1960), Třebíčsko (1961), Telč (1961), Buchlov (1962) a Zámecká školní divadla v českých zemích (1963).