Kulisz Karol: Porovnání verzí

imported>ZRN
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 4: Řádek 4:
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1940-05-08">8. května 1940</time> v Buchenwaldu (Německo)</span>
 
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="1940-05-08">8. května 1940</time> v Buchenwaldu (Německo)</span>
   
Farář [[Evangelická církev augsburského vyznání|augsburské církve]] / polské [[Evangelická církev augsburského vyznání|evangelické augsburské církve]]. Pocházel z evangelické rodiny, vystudoval německé gymnázium v Těšíně a vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1898, během studia stáž v Erlangen). V letech 1899–1908 působil jako vikář a 1908–21 (fakticky jen do roku 1920) farář v augsburském sboru v Komorní Lhotce, kde založil i sociální ústav Betezda. Jeho vliv byl ale širší, je považován za klíčovou postavu evangelikálního hnutí, které na přelomu 19. a 20. století výrazně posílilo slezskou evangelickou zbožnost. Po rozdělení Těšínska přešel na polskou stranu, kde byl v roce 1920 instalován jako farář v Těšíně (farářem byl zvolen již roku 1914, pro své náboženské postoje však nebyl potvrzen C. k. vrchní evangelickou církevní radou). V Těšíně působil do roku 1939, v letech 1921–36 zároveň jako superintendent Slezské diecéze polské Evangelické augsburské církve. V roce 1924 založil polskou evangelickou diakonii. Po nacistickém záboru Těšínska v roce 1939 byl internován, zemřel v koncentračním táboře Buchenwald. V roce 1924 obdržel Řád znovuzrozeného Polska.
+
Farář [[Slezská církev evangelická augsburského vyznání|augsburské církve]] a později polské evangelické augsburské církve. Pocházel z evangelické rodiny, vystudoval německé gymnázium v Těšíně a vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1898, během studia stáž v Erlangen). V letech 1899–1908 působil jako vikář a 1908–21 (fakticky jen do roku 1920) farář v augsburském sboru v Komorní Lhotce, kde založil i sociální ústav Betezda. Jeho vliv byl ale širší, je považován za klíčovou postavu evangelikálního hnutí, které na přelomu 19. a 20. století výrazně posílilo slezskou evangelickou zbožnost. Po rozdělení Těšínska přešel na polskou stranu, kde byl v roce 1920 instalován jako farář v Těšíně (farářem byl zvolen již roku 1914, pro své náboženské postoje však nebyl potvrzen C. k. vrchní evangelickou církevní radou). V Těšíně působil do roku 1939, v letech 1921–36 zároveň jako superintendent Slezské diecéze polské Evangelické augsburské církve. V roce 1924 založil polskou evangelickou diakonii. Po nacistickém záboru Těšínska v roce 1939 byl internován, zemřel v koncentračním táboře Buchenwald. V roce 1924 obdržel Řád znovuzrozeného Polska.
   
 
<span class="section_title">Literatura:</span><br />
 
<span class="section_title">Literatura:</span><br />

Aktuální verze z 17. 10. 2025, 08:33

Kulisz Karol


v Děhylově (Dzięgielów, Polsko)
v Buchenwaldu (Německo)

Farář augsburské církve a později polské evangelické augsburské církve. Pocházel z evangelické rodiny, vystudoval německé gymnázium v Těšíně a vídeňskou evangelickou teologickou fakultu (absolv. 1898, během studia stáž v Erlangen). V letech 1899–1908 působil jako vikář a 1908–21 (fakticky jen do roku 1920) farář v augsburském sboru v Komorní Lhotce, kde založil i sociální ústav Betezda. Jeho vliv byl ale širší, je považován za klíčovou postavu evangelikálního hnutí, které na přelomu 19. a 20. století výrazně posílilo slezskou evangelickou zbožnost. Po rozdělení Těšínska přešel na polskou stranu, kde byl v roce 1920 instalován jako farář v Těšíně (farářem byl zvolen již roku 1914, pro své náboženské postoje však nebyl potvrzen C. k. vrchní evangelickou církevní radou). V Těšíně působil do roku 1939, v letech 1921–36 zároveň jako superintendent Slezské diecéze polské Evangelické augsburské církve. V roce 1924 založil polskou evangelickou diakonii. Po nacistickém záboru Těšínska v roce 1939 byl internován, zemřel v koncentračním táboře Buchenwald. V roce 1924 obdržel Řád znovuzrozeného Polska.

Literatura:
Jan Szturc: Ewangelicy w Polsce. Słownik biograficzny XVI–XX wieku. Augustana, Bielsko-Biała 1998, s. 164–165.

Zdeněk R. Nešpor