hierarchie (JKI-K): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
 
(Není zobrazeno 36 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">hierarchie</span> (z řec. hiera arché – svatá vláda) Termín označuje v římkat. církvi uspořádanou pospolitost kléru řízenou duchovními, jimž se dostalo vlády spravované prostřednictvím úřadů. Rozlišuje se h. vysvěcených a h. jurisdikce; do první náležejí všichni duchovní, kteří byli vysvěceni ([[jáhnové (JKI-K)|jáhnové]], [[kněz (JKI-K)|kněží]], [[biskup (JKI-K)|biskupové]]), do druhé podle „božího ustanovení“ jen papež a episkopát (biskupové) a podle [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|práva kanonického]] všichni ti, kdo získali kanonické oprávnění vládnout (např. z moci papeže [[kardinál (JKI-K)|kardinálové]], legáti, apoštolští [[vikář (JKI-K)|vikáři]] apod., z moci biskupské koadjutoři, pomocní biskupové apod. Princip h. podržely v jistém smyslu i protest. církve.
+
<span id="entry">hierarchie</span> (z řec. hiera arché – svatá vláda) Termín označuje v římkat. církvi uspořádanou pospolitost kléru řízenou duchovními, jimž se dostalo vlády spravované prostřednictvím úřadů. Rozlišuje se h. vysvěcených a h. jurisdikce; do první náležejí všichni duchovní, kteří byli vysvěceni ([[jáhen (JKI-K)|jáhnové]], [[kněz (JKI-K)|kněží]], [[biskup (JKI-K)|biskupové]]), do druhé podle „božího ustanovení“ jen papež a episkopát (biskupové) a podle [[právo církevní, právo kanonické (JKI-K)|práva kanonického]] všichni ti, kdo získali kanonické oprávnění vládnout (např. z moci papeže [[kardinál (JKI-K)|kardinálové]], legáti, apoštolští [[vikář (JKI-K)|vikáři]] apod., z moci biskupské koadjutoři, pomocní biskupové apod. Princip h. podržely v jistém smyslu i protest. církve.
   
Pravoslaví rozeznává tři stupně kněžského úřadu: biskupský (episkopský), kněžský (presbyterský) a jáhenský (diakonský). Biskupové ([[archijerej (JKI-K)|archijereji]]) jsou ustanovováni a svěceni sborem biskupů. a mají duch. pravomoc nad [[eparchie (JKI-K)|eparchií]] ([[diecéze (JKI-K)|diecéze]]); světí kněze (jáhna; [[chirotonie (JKI-K)|chirotonie]]). Biskupům velkých nebo hl. měst přísluší titul metropolita ([[patriarcha (JKI-K)|patriarcha]]). Kněží (též duchovní – jerejové) jsou podřízeni svému eparchiálnímu biskupovi a mají duch. pravomoc nad círk. oblastí (farnost, parochie). Jáhnové pomáhají při vysluhování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a při hlásání evangelia. V [[mnišství (JKI-K)|mnišství]] h. postupuje od [[poslušník (JKI-K)|poslušníka]] k [[mnich, mniška (JKI-K)|mnichu]] ([[jeromonach (JKI-K)|jeromonachovi]]), [[igumen (JKI-K)|igumenovi]] a [[archimandrita (JKI-K)|archimandritovi]].
+
Pravoslaví rozeznává tři stupně kněžského úřadu: biskupský (episkopský), kněžský (presbyterský) a jáhenský (diakonský). Biskupové ([[archijerej (JKI-K)|archijereji]]) jsou ustanovováni a svěceni sborem biskupů a mají duch. pravomoc nad [[eparchie (JKI-K)|eparchií]] ([[diecéze (JKI-K)|diecéze]]); světí kněze (jáhna; [[chirotonie (JKI-K)|chirotonie]]). Biskupům velkých nebo hl. měst přísluší titul metropolita ([[patriarcha (JKI-K)|patriarcha]]). Kněží (též duchovní – jerejové) jsou podřízeni svému eparchiálnímu biskupovi a mají duch. pravomoc nad círk. oblastí (farnost, parochie). Jáhnové pomáhají při vysluhování [[svátosti (JKI-K)|svátostí]] a při hlásání evangelia. V [[mnišství (JKI-K)|mnišství]] h. postupuje od [[poslušník (JKI-K)|poslušníka]] k [[mnich, mniška (JKI-K)|mnichu]] ([[jeromonach (JKI-K)|jeromonachovi]]), [[igumen (JKI-K)|igumenovi]] a [[archimandrita (JKI-K)|archimandritovi]].
 
<span class="section_title">Viz též:</span> [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo (JKI-I)]]
 
   
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Spunar Pavel|Pavel Spunar]]''<br />
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[duchovenstvo (JKI-I)|duchovenstvo (JKI-I)]]
 
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]
 
[[Kategorie:Aut: Pavlincová Helena]]
 
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]
 
[[Kategorie:Aut: Spunar Pavel]]

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

hierarchie (z řec. hiera arché – svatá vláda) Termín označuje v římkat. církvi uspořádanou pospolitost kléru řízenou duchovními, jimž se dostalo vlády spravované prostřednictvím úřadů. Rozlišuje se h. vysvěcených a h. jurisdikce; do první náležejí všichni duchovní, kteří byli vysvěceni (jáhnové, kněží, biskupové), do druhé podle „božího ustanovení“ jen papež a episkopát (biskupové) a podle práva kanonického všichni ti, kdo získali kanonické oprávnění vládnout (např. z moci papeže kardinálové, legáti, apoštolští vikáři apod., z moci biskupské koadjutoři, pomocní biskupové apod. Princip h. podržely v jistém smyslu i protest. církve.

Pravoslaví rozeznává tři stupně kněžského úřadu: biskupský (episkopský), kněžský (presbyterský) a jáhenský (diakonský). Biskupové (archijereji) jsou ustanovováni a svěceni sborem biskupů a mají duch. pravomoc nad eparchií (diecéze); světí kněze (jáhna; chirotonie). Biskupům velkých nebo hl. měst přísluší titul metropolita (patriarcha). Kněží (též duchovní – jerejové) jsou podřízeni svému eparchiálnímu biskupovi a mají duch. pravomoc nad círk. oblastí (farnost, parochie). Jáhnové pomáhají při vysluhování svátostí a při hlásání evangelia. V mnišství h. postupuje od poslušníka k mnichu (jeromonachovi), igumenovi a archimandritovi.

Helena Pavlincová
Pavel Spunar

Viz též: duchovenstvo (JKI-I)