Suchý Josef: Porovnání verzí
| Řádek 4: | Řádek 4: | ||
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2003-05-30">30. května 2003</time> v Brně</span> |
<br /><span class="PERSON_DIED"><time datetime="2003-05-30">30. května 2003</time> v Brně</span> |
||
| − | [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] básník. Pocházel z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Brně (1942) a následně pracoval v rodišti v zemědělství. Po válce vystudoval češtinu a filosofii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (absolv. 1949), současně se zapojil do římskokatolických kulturních kruhů. Přátelil se s [[Deml Jakub|J. Demlem]] a [[Zahradníček Jan|J. Zahradníčkem]]. Nastoupil jako učitel střední školy dopravní ve Valticích (1949), avšak ještě téhož roku byl odsouzen a uvězněn za pomoc při emigraci. Vězněn byl 1949–52, následně absolvovoval vojenskou službu u pomocných technických praporů (1952–54) a pracoval jako soustružník. V roce 1968 se stal redaktorem nakladatelství Blok (do 1983). Publikovat začal v roce 1945 v ''Akordu'', v roce 1948 bylo zlikvidováno knižní vydání jeho prvotiny ''Žernov'' (nakonec vydána 1998) Debutoval tak až sbírkou ''Jitřenka v uchu jehly'' (1966), další sbírky ''Ocúnová flétna'' (1967), ''Okov'' (1969), ''Ve znamení vah'' (1970), ''Duhové kameny'' (1976), ''Strnadi nad sněhem'' (198), ''Země tvých dlaní'' (1968), ''Proti osudu'' (1988), ''Tváří v tvář'' (1992), výbor ''Srdce a kámen'' (2003). Psal rovněž lyrizované prózy (''Eliášovo světlo'', 1971; ''Dům u jitřního proutí'', 1983), překládal. |
+ | [[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] básník. Pocházel z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Brně (1942) a následně pracoval v rodišti v zemědělství. Po válce vystudoval češtinu a filosofii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (absolv. 1949), současně se zapojil do římskokatolických kulturních kruhů. Přátelil se s [[Deml Jakub|J. Demlem]] a [[Zahradníček Jan|J. Zahradníčkem]]. Nastoupil jako učitel střední školy dopravní ve Valticích (1949), avšak ještě téhož roku byl odsouzen a uvězněn za pomoc při emigraci. Vězněn byl 1949–52, následně absolvovoval vojenskou službu u pomocných technických praporů (1952–54) a pracoval jako soustružník. V roce 1968 se stal redaktorem nakladatelství Blok (do 1983). Publikovat začal v roce 1945 v ''Akordu'', v roce 1948 bylo zlikvidováno knižní vydání jeho prvotiny ''Žernov'' (nakonec vydána 1998). Debutoval tak až sbírkou ''Jitřenka v uchu jehly'' (1966), další sbírky ''Ocúnová flétna'' (1967), ''Okov'' (1969), ''Ve znamení vah'' (1970), ''Duhové kameny'' (1976), ''Strnadi nad sněhem'' (198), ''Země tvých dlaní'' (1968), ''Proti osudu'' (1988), ''Tváří v tvář'' (1992), výbor ''Srdce a kámen'' (2003). Psal rovněž lyrizované prózy (''Eliášovo světlo'', 1971; ''Dům u jitřního proutí'', 1983), překládal. |
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 20. 10. 2025, 17:20
Suchý Josef
v Jakubově (dnes Lesní Jakubov, okr. Třebíč)
v Brně
Římskokatolický básník. Pocházel z rolnické rodiny, maturoval na klasickém gymnáziu v Brně (1942) a následně pracoval v rodišti v zemědělství. Po válce vystudoval češtinu a filosofii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (absolv. 1949), současně se zapojil do římskokatolických kulturních kruhů. Přátelil se s J. Demlem a J. Zahradníčkem. Nastoupil jako učitel střední školy dopravní ve Valticích (1949), avšak ještě téhož roku byl odsouzen a uvězněn za pomoc při emigraci. Vězněn byl 1949–52, následně absolvovoval vojenskou službu u pomocných technických praporů (1952–54) a pracoval jako soustružník. V roce 1968 se stal redaktorem nakladatelství Blok (do 1983). Publikovat začal v roce 1945 v Akordu, v roce 1948 bylo zlikvidováno knižní vydání jeho prvotiny Žernov (nakonec vydána 1998). Debutoval tak až sbírkou Jitřenka v uchu jehly (1966), další sbírky Ocúnová flétna (1967), Okov (1969), Ve znamení vah (1970), Duhové kameny (1976), Strnadi nad sněhem (198), Země tvých dlaní (1968), Proti osudu (1988), Tváří v tvář (1992), výbor Srdce a kámen (2003). Psal rovněž lyrizované prózy (Eliášovo světlo, 1971; Dům u jitřního proutí, 1983), překládal.