Müntzer, Thomas (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Müntzer, Thomas</span> (asi 1490-1525, popraven) Něm. [[novokřtěnci (JKI-K)|novokřtěnec]], stoupenec radikálního křídla [[reformace (JKI-K)|reformace]]. Pův. kat. kněz (teolog), kterého Martin [[Luther, Martin (JKI-K)|Luther]] 1520 doporučil jako faráře do Zvikavy (Zwickau). Dostal se tu do těsného styku s laickým okruhem lidové mystiky, tzv. zvikavskými proroky vedenými Mikulášem Storchem, a pod jejich vlivem radikalizoval své názory na reformaci kř. víry a církve. Vedle evangelií pokládal za nejdůležitější svědectví víry zjevení jednotlivých věřících (vnitřní osvícení) a odmítal kat. i protest. pojetí církve, což vedlo k definitivní roztržce s Lutherem. Zabýval se učením [[Hus, Jan (JKI-K)|Jana Husa]] a [[Jeroným Pražský (JKI-K)|Jeronýma Pražského]] a vkládal velké naděje v Čechy, kde se podle jeho názoru poprvé od počátku křesťanství prosadilo evangelium. 1521 kázal v Karolinu, Betlémské kapli i Týnském chrámu a přibližoval představy blízkého konce světa a příchodu tisícileté říše ([[chiliasmus (JKI-K)|chiliasmus]]). Když vypukla něm. selská válka, postavil se na stranu revolucionářů. V Allstadtu organizoval tajný spolek, který měl reformaci směřovat nejen k nápravě církve a jejího učení, ale k radikální společ. přeměně. Čes.: ''Pražský manifest'', in T. Müntzer a Čechy, 1957. |
+ | <div id="photo">[[Soubor:JKI_Müntzer.jpg|upright|Thomas Müntzer (rytina Ch. van Sichema, 1609)]]</div><span id="entry">Müntzer, Thomas</span> (asi 1490-1525, popraven) Něm. [[novokřtěnci (JKI-K)|novokřtěnec]], stoupenec radikálního křídla [[reformace (JKI-K)|reformace]]. Pův. kat. kněz (teolog), kterého Martin [[Luther, Martin (JKI-K)|Luther]] 1520 doporučil jako faráře do Zvikavy (Zwickau). Dostal se tu do těsného styku s laickým okruhem lidové mystiky, tzv. zvikavskými proroky vedenými Mikulášem Storchem, a pod jejich vlivem radikalizoval své názory na reformaci kř. víry a církve. Vedle evangelií pokládal za nejdůležitější svědectví víry zjevení jednotlivých věřících (vnitřní osvícení) a odmítal kat. i protest. pojetí církve, což vedlo k definitivní roztržce s Lutherem. Zabýval se učením [[Hus, Jan (JKI-K)|Jana Husa]] a [[Jeroným Pražský (JKI-K)|Jeronýma Pražského]] a vkládal velké naděje v Čechy, kde se podle jeho názoru poprvé od počátku křesťanství prosadilo evangelium. 1521 kázal v Karolinu, Betlémské kapli i Týnském chrámu a přibližoval představy blízkého konce světa a příchodu tisícileté říše ([[chiliasmus (JKI-K)|chiliasmus]]). Když vypukla něm. selská válka, postavil se na stranu revolucionářů. V Allstadtu organizoval tajný spolek, který měl reformaci směřovat nejen k nápravě církve a jejího učení, ale k radikální společ. přeměně. Čes.: ''Pražský manifest'', in T. Müntzer a Čechy, 1957. |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
Müntzer, Thomas (asi 1490-1525, popraven) Něm. novokřtěnec, stoupenec radikálního křídla reformace. Pův. kat. kněz (teolog), kterého Martin Luther 1520 doporučil jako faráře do Zvikavy (Zwickau). Dostal se tu do těsného styku s laickým okruhem lidové mystiky, tzv. zvikavskými proroky vedenými Mikulášem Storchem, a pod jejich vlivem radikalizoval své názory na reformaci kř. víry a církve. Vedle evangelií pokládal za nejdůležitější svědectví víry zjevení jednotlivých věřících (vnitřní osvícení) a odmítal kat. i protest. pojetí církve, což vedlo k definitivní roztržce s Lutherem. Zabýval se učením Jana Husa a Jeronýma Pražského a vkládal velké naděje v Čechy, kde se podle jeho názoru poprvé od počátku křesťanství prosadilo evangelium. 1521 kázal v Karolinu, Betlémské kapli i Týnském chrámu a přibližoval představy blízkého konce světa a příchodu tisícileté říše (chiliasmus). Když vypukla něm. selská válka, postavil se na stranu revolucionářů. V Allstadtu organizoval tajný spolek, který měl reformaci směřovat nejen k nápravě církve a jejího učení, ale k radikální společ. přeměně. Čes.: Pražský manifest, in T. Müntzer a Čechy, 1957.