Ahasver (JKI-J): Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05

Ahasver Jméno spojené se dvěma růz. tradicemi:

1. V bibl. knize Ester se jméno A. objevuje v podobě Achašveróš jako jméno per. krále. Jedná se o hebr. přepis per. jména Chšajárša, řec. Xerxés. Identifikace s konkrétní hist. postavou je nejasná. Nejčastěji se uvádějí per. králové Xerxés I. (485-465 př.n.l.) a jeho syn Artaxerxés I. (464-424 př.n.l.).

2. Zřejmě druhotně bylo jméno A. přiřčeno tzv. věčnému Židovi. Ačkoliv se jedná o starou představu, objevující se v kř. spisech již od 13. stol., je toto pojmenování věčně putujícího Žida mnohem mladší. Poprvé se objevuje na poč. 17. stol. jako jméno hl. hrdiny knížky lidového čtení s titulem Kurtze Beschreibung und Erzehlung von einem Juden mit Namen Ahasverus (Krátké vypsání a vyprávění o Židovi jménem Ahasver). Jedná se o Žida z Jeruzaléma, který nemilosrdně odehnal Ježíše, když se cestou na Golgotu opřel o jeho dům. Za to byl potrestán tak, že až do posledního soudu musí putovat z místa na místo jako živý svědek Ježíšova utrpení. Přestože se ve vyprávění objevují i žid. prvky, není žid. původu a naopak vykazuje antižid. rysy. Zdá se, že se v něm odráží kř. učení o Židech jako svědeckém lidu.

Bedřich Nosek
Dalibor Papoušek

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 . V bibl. knize [[Ester (JKI-J)|Ester]] se jméno A. objevuje v podobě Achašveróš jako jméno per. krále. Jedná se o hebr. přepis per. jména Chšajárša, řec. Xerxés. Identifikace s konkrétní hist. postavou je nejasná. Nejčastěji se uvádějí per. králové Xerxés I. (485-465 př.n.l.) a jeho syn Artaxerxés I. (464-424 př.n.l.).
-. Zřejmě druhotně bylo jméno A. přiřčeno tzv. věčnému [[Žid (JKI-J)|Židovi]]. Ačkoliv se jedná o starou představu, objevující se v kř. spisech již od 13. stol., je toto pojmenování věčně putujícího Žida mnohem mladší. Poprvé se objevuje na poč. 17. stol. jako jméno hl. hrdiny knížky lidového čtení s titulem ''Kurtze Beschreibung und Erzehlung von einem Juden mit Namen'' ''Ahasverus'' (Krátké vypsání a vyprávění o Židovi jménem Ahasver). Jedná se o Žida z [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]], který nemilosrdně odehnal [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše (JKI-K)]], když se cestou na [[Golgota (JKI-K)|Golgotu]] opřel o jeho dům. Za to byl potrestán tak, že až do [[poslední soud (JKI-K)|posledního soudu (JKI-K)]] musí putovat z místa na místo jako živý svědek Ježíšova utrpení. Přestože se ve vyprávění objevují i žid. prvky, není žid. původu a naopak vykazuje antižid. rysy. Zdá se, že se v něm odráží kř. učení o Židech jako svědeckém lidu.
+. Zřejmě druhotně bylo jméno A. přiřčeno tzv. věčnému [[Žid (JKI-J)|Židovi]]. Ačkoliv se jedná o starou představu, objevující se v kř. spisech již od 13. stol., je toto pojmenování věčně putujícího Žida mnohem mladší. Poprvé se objevuje na poč. 17. stol. jako jméno hl. hrdiny knížky lidového čtení s titulem ''Kurtze Beschreibung und Erzehlung von einem Juden mit Namen'' ''Ahasverus'' (Krátké vypsání a vyprávění o Židovi jménem Ahasver). Jedná se o Žida z [[Jeruzalém (JKI-J)|Jeruzaléma]], který nemilosrdně odehnal [[Ježíš (JKI-K)|Ježíše]], když se cestou na [[Golgota (JKI-K)|Golgotu]] opřel o jeho dům. Za to byl potrestán tak, že až do [[poslední soud (JKI-K)|posledního soudu]] musí putovat z místa na místo jako živý svědek Ježíšova utrpení. Přestože se ve vyprávění objevují i žid. prvky, není žid. původu a naopak vykazuje antižid. rysy. Zdá se, že se v něm odráží kř. učení o Židech jako svědeckém lidu.
 ''[[:Kategorie:Aut: Nosek Bedřich|Bedřich Nosek]]''<br />