hnutí fokoláre (JKI-K): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| (Není zobrazeno 32 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">hnutí fokoláre</span> (it. focolare – krb, ohnisko) Kř. hnutí žen i mužů, kteří žijí společným životem podle evangelia a Ježíšova přikázání lásky. Hnutí zal. 1943 Klára Lubiková (Chiara Lubich, *1920) v Tridentu, schváleno bylo 1962 pod názvem Mariino dílo (Opera di Maria, Opus Mariae). Mottem h.f. jsou Ježíšova slova z J 17,12 „Aby všichni jedno byli“. Fokolaríni společného života (svobodní, ženatí, vdané i kněží) se sdružují do malých ohnisek (fokolare) v přesvědčení, že Ježíšova přítomnost mezi těmi, kteří jsou v jeho jménu sjednoceni (Mt 18,20), promění a stmelí jedince, skupinu i společnost bez ohledu na rasu, kulturu a náboženství (tenere Gesu in mezzo – udržovat Ježíše mezi sebou). Skládají sliby chudoby, čistoty a poslušnosti a v náb. společenství i ve svém zaměstnání naplňují ideály hnutí. Denně věnují určitý čas rozjímavé modlitbě a zpytování svědomí, účastní se [[mše svatá (JKI-K)|mše sv]]. a [[přijímání (JKI-K)|přijímání]], modlí se [[růženec (JKI-K)|růženec]]. Zapojují do činnosti i volontéry (dobrovolníky). O koordinaci hnutí se stará předseda (laik) s círk. pomocníkem a radou, jejíž členové se každých šest let obměňují. H.f. se rychle šířilo, v současnosti organizovaně působí v asi 200 zemích světa (v Praze pod názvem Dílo Mariino – h.f). Ač pův. vzniklo jako hnutí římkat., kol. 1960 se podíleli na této [[spiritualita (JKI-K)|spiritualitě]] také evangelíci-luteráni, pak anglikáni, reformovaní i pravoslavní, 1977 navázalo h.f. dialog s buddhisty, Židy a muslimy. Začala se organizovat ekum. setkání a budovat vzorová ekum. sídliště (tzv. citadely; např. v něm. Ottmaringu, v Tridentu, poblíž Londýna aj.). Myšlence [[ |
+ | <span id="entry">hnutí fokoláre</span> (it. focolare – krb, ohnisko) Kř. hnutí žen i mužů, kteří žijí společným životem podle evangelia a Ježíšova přikázání lásky. Hnutí zal. 1943 Klára Lubiková (Chiara Lubich, *1920) v Tridentu, schváleno bylo 1962 pod názvem Mariino dílo (Opera di Maria, Opus Mariae). Mottem h.f. jsou Ježíšova slova z J 17,12 „Aby všichni jedno byli“. Fokolaríni společného života (svobodní, ženatí, vdané i kněží) se sdružují do malých ohnisek (fokolare) v přesvědčení, že Ježíšova přítomnost mezi těmi, kteří jsou v jeho jménu sjednoceni (Mt 18,20), promění a stmelí jedince, skupinu i společnost bez ohledu na rasu, kulturu a náboženství (tenere Gesu in mezzo – udržovat Ježíše mezi sebou). Skládají sliby chudoby, čistoty a poslušnosti a v náb. společenství i ve svém zaměstnání naplňují ideály hnutí. Denně věnují určitý čas rozjímavé modlitbě a zpytování svědomí, účastní se [[mše svatá (JKI-K)|mše sv]]. a [[přijímání (JKI-K)|přijímání]], modlí se [[růženec (JKI-K)|růženec]]. Zapojují do činnosti i volontéry (dobrovolníky). O koordinaci hnutí se stará předseda (laik) s círk. pomocníkem a radou, jejíž členové se každých šest let obměňují. H.f. se rychle šířilo, v současnosti organizovaně působí v asi 200 zemích světa (v Praze pod názvem Dílo Mariino – h.f). Ač pův. vzniklo jako hnutí římkat., kol. 1960 se podíleli na této [[spiritualita (JKI-K)|spiritualitě]] také evangelíci-luteráni, pak anglikáni, reformovaní i pravoslavní, 1977 navázalo h.f. dialog s buddhisty, Židy a muslimy. Začala se organizovat ekum. setkání a budovat vzorová ekum. sídliště (tzv. citadely; např. v něm. Ottmaringu, v Tridentu, poblíž Londýna aj.). Myšlence [[ekumenismus (JKI-K)|ekumeny]] je podřízen i tisk: h.f. má 27 nakladatelství a vydává měsíčník ''Nové město.'' |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Pavlincová Helena|Helena Pavlincová]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:05
hnutí fokoláre (it. focolare – krb, ohnisko) Kř. hnutí žen i mužů, kteří žijí společným životem podle evangelia a Ježíšova přikázání lásky. Hnutí zal. 1943 Klára Lubiková (Chiara Lubich, *1920) v Tridentu, schváleno bylo 1962 pod názvem Mariino dílo (Opera di Maria, Opus Mariae). Mottem h.f. jsou Ježíšova slova z J 17,12 „Aby všichni jedno byli“. Fokolaríni společného života (svobodní, ženatí, vdané i kněží) se sdružují do malých ohnisek (fokolare) v přesvědčení, že Ježíšova přítomnost mezi těmi, kteří jsou v jeho jménu sjednoceni (Mt 18,20), promění a stmelí jedince, skupinu i společnost bez ohledu na rasu, kulturu a náboženství (tenere Gesu in mezzo – udržovat Ježíše mezi sebou). Skládají sliby chudoby, čistoty a poslušnosti a v náb. společenství i ve svém zaměstnání naplňují ideály hnutí. Denně věnují určitý čas rozjímavé modlitbě a zpytování svědomí, účastní se mše sv. a přijímání, modlí se růženec. Zapojují do činnosti i volontéry (dobrovolníky). O koordinaci hnutí se stará předseda (laik) s círk. pomocníkem a radou, jejíž členové se každých šest let obměňují. H.f. se rychle šířilo, v současnosti organizovaně působí v asi 200 zemích světa (v Praze pod názvem Dílo Mariino – h.f). Ač pův. vzniklo jako hnutí římkat., kol. 1960 se podíleli na této spiritualitě také evangelíci-luteráni, pak anglikáni, reformovaní i pravoslavní, 1977 navázalo h.f. dialog s buddhisty, Židy a muslimy. Začala se organizovat ekum. setkání a budovat vzorová ekum. sídliště (tzv. citadely; např. v něm. Ottmaringu, v Tridentu, poblíž Londýna aj.). Myšlence ekumeny je podřízen i tisk: h.f. má 27 nakladatelství a vydává měsíčník Nové město.