terma (Tibet)

terma (gter ma) – doslova „skrytý poklad“, též terčhö (gter chos), doslova „ukryté učení“, sans. nidhi. Označují se tak texty nebo posvátné předměty z počátků šíření buddhismu v Tibetu, jež byly v minulosti nějakým siddhou důmyslně ukryty, uloženy na tajné místo, aby mohly být po staletích „zázračně“ nalezeny pro dobro pozdějších generací a reprezentovaly myšlenky a slova jejich dávných tvůrců, nezkažené pozdějšími vykladači. Tuto tradici v Tibetu zavedl Pämadžungnä a jeho žáci. Typickou termou je Tibetská kniha mrtvých.

Josef Kolmaš