brahmačarja (Hind)

brahmačarja [brahmacarya] – dosl. „božské putování“; obecný význam: duchovní disciplína na cestě k osvobození. V systému ášrama dharma je to název prvního stadia v životě hinduisty poté, co opustil dětství, kdy byl pod dohledem a péčí matky. Obvykle trvalo 12 let a žák je trávil v domě učitele s mnoha povinnostmi, např. opatrování obětního ohně, a v přísné kázni, která zahrnovala naprostou cudnost, mimo jiných důvodů též s ohledem na blízkost ženských členů učitelovy rodiny. Odtud se pak pojem pohlavní zdrženlivosti přenesl do významu tohoto výrazu v jeho obecném použití a v některých systémech se zúžil na „celibát“, jako např. v článku jama Pataňdžaliho osmidílné jógy. Naproti tomu v tantrických systémech, které si podržely obecný význam tohoto výrazu, může brahmačarja zahrnovat i rituální soulož (maithuna), stejně jako v kontextu kultu vrátjů.

Karel Werner

Viz též: brahmačarja (Buddh)