duhkha (Buddh): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| (Není zobrazeno 28 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">duhkha</span> [duḥkha], pál. ''dukkha'' – strast, ústřední a |
+ | <span id="entry">duhkha</span> [duḥkha], pál. ''dukkha'' – strast, ústřední a základní pojem nauky, úhelný kámen čtvera ušlechtilých pravd (san. ''[[árjasatja (Buddh)|árjasatja]]'', pál. ''arijasačča''). Pojem strasti neznamená jen nějaký nepříjemný či trýznivý fyzický nebo psychický pocit; je to všechno, co je „složené“, „sestavené“ (san. ''[[sanskrta (Buddh)|sanskrta]]'', pál. ''sankhata''), to jest vše, co je sestaveno z pěti souborů složek bytosti (san. ''[[skandha (Buddh)|skandha]]'', pál. ''khandha''), co podléhá zákonitosti vzniku a zániku, a neplyne to tudíž bezprostředně do stavu konečného osvobození ze ''[[sansára (Buddh)|sansáry]]'', tedy v ''[[nirvána (Buddh)|nirvánu]]'' (pál. ''nibbána''). Příčiny strastí jsou lidské tužby, touhy, choutky, chtivost, chtíč, shrnuté pod obecný pojem „žízeň“ (san. ''[[tršná (Buddh)|tršná]]'', pál. ''tanhá''); pouze vyloučení či potlačení žízně může odstranit strasti, „aby přítomné přestaly a budoucí nevznikly“. Metodu k tomu podává ušlechtilá osmidílná stezka (san. ''[[árjáštángamárga (Buddh)|árjáštángamárga]]'', pál. ''arijatthangikamagga''). Co všechno je strastné, a na tomto světě je strastné vůbec všechno, vysvětluje první ze čtvera ušlechtilých pravd: „Narození je strastné, nemoc je strastná, stárnutí je strastné, smrt je strastná, jakož i styk s nelibým, odloučení od libého, nedosažení žádaného a také patero lnutí k bytí“ (san. ''[[upádánaskandha (Buddh)|upádánaskandha]]'', pál. ''upádánakkhandha''), jímž je vlastně tvořena osobnost. Strast je též jeden ze tří příznaků (san. ''trilakšana'', pál. ''tilakkhana'') každé věci sestavené (san. ''sanskrta'', pál. ''sankhata''); ostatní dva jsou bezpodstatnost (san. ''[[anátman (Buddh)|anátman]]'', pál. ''anattá'') a pomíjivost (san. ''[[anitjatá (Buddh)|anitjatá]]'', ''aniččatá''). |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Miltner Vladimír|Vladimír Miltner]]''<br /> |
||
Aktuální verze z 13. 10. 2025, 20:06
duhkha [duḥkha], pál. dukkha – strast, ústřední a základní pojem nauky, úhelný kámen čtvera ušlechtilých pravd (san. árjasatja, pál. arijasačča). Pojem strasti neznamená jen nějaký nepříjemný či trýznivý fyzický nebo psychický pocit; je to všechno, co je „složené“, „sestavené“ (san. sanskrta, pál. sankhata), to jest vše, co je sestaveno z pěti souborů složek bytosti (san. skandha, pál. khandha), co podléhá zákonitosti vzniku a zániku, a neplyne to tudíž bezprostředně do stavu konečného osvobození ze sansáry, tedy v nirvánu (pál. nibbána). Příčiny strastí jsou lidské tužby, touhy, choutky, chtivost, chtíč, shrnuté pod obecný pojem „žízeň“ (san. tršná, pál. tanhá); pouze vyloučení či potlačení žízně může odstranit strasti, „aby přítomné přestaly a budoucí nevznikly“. Metodu k tomu podává ušlechtilá osmidílná stezka (san. árjáštángamárga, pál. arijatthangikamagga). Co všechno je strastné, a na tomto světě je strastné vůbec všechno, vysvětluje první ze čtvera ušlechtilých pravd: „Narození je strastné, nemoc je strastná, stárnutí je strastné, smrt je strastná, jakož i styk s nelibým, odloučení od libého, nedosažení žádaného a také patero lnutí k bytí“ (san. upádánaskandha, pál. upádánakkhandha), jímž je vlastně tvořena osobnost. Strast je též jeden ze tří příznaků (san. trilakšana, pál. tilakkhana) každé věci sestavené (san. sanskrta, pál. sankhata); ostatní dva jsou bezpodstatnost (san. anátman, pál. anattá) a pomíjivost (san. anitjatá, aniččatá).