Tághút (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<span id="entry">Tághút</span> – modla; symbol zla. Slovo „Tághút“ je patrně aramejského či etiopského původu, kde znamená obecně „modly, modloslužebnictví“ (''[[širk (Islam)|širk]]''). V době proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] nebylo příliš známé a lidé jej považovali za vlastní jméno konkrétní modly nebo přímo za synonymum pro [[satani (Islam)|satana]] (''šajtán''). Tághút se v průběhu věků stal symbolem zvůle a tyranie (''zulm''), což se názorně projevilo například během íránské islámské revoluce v odporu proti šáhovi. Tághút se objevuje v pěti súrách [[Korán (Islam)|Koránu]], mimo jiné ve verších 2:257 a 259: „Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí. (...) Avšak ochráncem těch, kdož neuvěřili, jsou Tághútové, kteří je vyvedou ze světla do temnoty – a takoví budou ohně pekelného obyvateli a v něm budou nesmrtelní.“ |
<span id="entry">Tághút</span> – modla; symbol zla. Slovo „Tághút“ je patrně aramejského či etiopského původu, kde znamená obecně „modly, modloslužebnictví“ (''[[širk (Islam)|širk]]''). V době proroka [[Muhammad (Islam)|Muhammada]] nebylo příliš známé a lidé jej považovali za vlastní jméno konkrétní modly nebo přímo za synonymum pro [[satani (Islam)|satana]] (''šajtán''). Tághút se v průběhu věků stal symbolem zvůle a tyranie (''zulm''), což se názorně projevilo například během íránské islámské revoluce v odporu proti šáhovi. Tághút se objevuje v pěti súrách [[Korán (Islam)|Koránu]], mimo jiné ve verších 2:257 a 259: „Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí. (...) Avšak ochráncem těch, kdož neuvěřili, jsou Tághútové, kteří je vyvedou ze světla do temnoty – a takoví budou ohně pekelného obyvateli a v něm budou nesmrtelní.“ |
||
| − | < |
+ | <h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. ''Islámský stát: Blízký východ na konci časů''. Praha: Academia, 2016; |
Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. ''Islámský stát: Blízký východ na konci časů''. Praha: Academia, 2016; |
||
Verze z 10. 11. 2024, 17:29
Tághút – modla; symbol zla. Slovo „Tághút“ je patrně aramejského či etiopského původu, kde znamená obecně „modly, modloslužebnictví“ (širk). V době proroka Muhammada nebylo příliš známé a lidé jej považovali za vlastní jméno konkrétní modly nebo přímo za synonymum pro satana (šajtán). Tághút se v průběhu věků stal symbolem zvůle a tyranie (zulm), což se názorně projevilo například během íránské islámské revoluce v odporu proti šáhovi. Tághút se objevuje v pěti súrách Koránu, mimo jiné ve verších 2:257 a 259: „Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí. (...) Avšak ochráncem těch, kdož neuvěřili, jsou Tághútové, kteří je vyvedou ze světla do temnoty – a takoví budou ohně pekelného obyvateli a v něm budou nesmrtelní.“
Dále k tématu
Beránek, Ondřej, a Bronislav Ostřanský, eds. Islámský stát: Blízký východ na konci časů. Praha: Academia, 2016;
Černý, Karel. Svět politického islámu: Politické probuzení Blízkého východu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.