ibádíja (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
||
| + | * Aš-Šahrastání, Muhammad. ''Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím''. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021; |
||
| − | |||
| + | * Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014. |
||
| − | Aš-Šahrastání, Muhammad. ''Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím''. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021; |
||
| − | |||
| − | Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014. |
||
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
Verze z 10. 11. 2024, 17:58
ibádíja – umírněná odnož cháridži, která jako jediná dodnes přežívá v Ománu, na Zanzibaru a v severní Africe (v oázách Mzáb v Alžírsku, Džabal Nafúsa v Libyi a na ostrově Džerba v Tunisku). V čele ibádíjské komunity stojí volený imám, který pro věřící představuje absolutní autoritu. Ten je volen sborem duchovních autorit a pokud nedodržuje ibádíjské zákony, tak může být i odvolán. Stejně jako většina šíitských směrů (šíʻa) také ibábíja uznává princip takkíje, tzn. že v případě ohrožení mohou její stoupenci zapřít svou víru (ímán) a přihlásit se k většinové konfesi. Ibádíja dostala jméno podle svého údajného zakladatele ʻAbdalláha ibn Ibáda, který se na konci 7. století rozešel s cháridžovskými extrémisty, kteří své cíle prosazovali akty individuálního teroru (např. vraždami).
Dále k tématu
- Aš-Šahrastání, Muhammad. Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;
- Žďárský, Pavel, ed. Alois Musil: Ze světa islámu. Praha: Akropolis, 2014.