muʻáwidhatáni (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
||
| + | * Luboš Kropáček. „Exorcismus v islámu.“ ''Studia theologica'' 14, č. 4 (2012): 147–156. https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2012/04/09.pdf. |
||
| − | |||
| − | Luboš Kropáček. „Exorcismus v islámu.“ ''Studia theologica'' 14, č. 4 (2012): 147–156. https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2012/04/09.pdf. |
||
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
Verze z 10. 11. 2024, 17:58
muʻáwidhatáni („Dvě súry utíkání se v ochranu“) – dvě velmi stručné závěrečné súry Koránu. Jsou to vlastně zaklínací modlitby proti působení démonů a satanů nebo formule exorcismu, zřejmě velmi starobylého původu a Muhammadem přizpůsobené duchu islámu: súra 113 (Záře jitřní): „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Rci: ‚Utíkám se v ochranu Pána záře jitřní před zlem Jeho stvoření, před zlem temnoty, když se šíří, před zlem žen, jež do uzlu prskají, před zlem závistníka, když závidí!‘“ a súra 114 (Lidé): „Ve jménu Boha milosrdného, slitovného. Rci: ‚Utíkám se v ochranu Pána lidí, vládce lidí, Boha lidí, před zlem našeptavače pokradmého, jenž našeptává do hrudi lidí, ať již je z džinů či z lidí!‘“ Obě súry se hojně využívaly v magii, tvořily součást různých talismanů, nebo byly recitovány při vhodných (hlavně léčebných) příležitostech.
Dále k tématu
- Luboš Kropáček. „Exorcismus v islámu.“ Studia theologica 14, č. 4 (2012): 147–156. https://www.studiatheologica.eu/pdfs/sth/2012/04/09.pdf.