širk (Islam): Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 2: | Řádek 2: | ||
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
<h3 class="section_title">Dále k tématu</h3> |
||
| + | * Al-Qaradáwí, Júsuf. ''Povolené a zakázané v Islámu''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004; |
||
| − | |||
| + | * Armstrongová, Karen. ''Dějiny Boha''. Přel. Martina Moravcová, Štěpán Kovařík, Luboš Kropáček. Praha: Argo, 1996; |
||
| − | Al-Qaradáwí, Júsuf. ''Povolené a zakázané v Islámu''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004; |
||
| + | * Pecha, Lukáš ed. ''Orientalia antiqua nova XX''. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020; |
||
| − | |||
| + | * Philips, Abu Ameenah Bilal. ''Základy Tauhídu (jedinečnosti Alláha): Islámský koncept Boha''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2012; |
||
| − | Armstrongová, Karen. ''Dějiny Boha''. Přel. Martina Moravcová, Štěpán Kovařík, Luboš Kropáček. Praha: Argo, 1996; |
||
| + | * Ťupek, Pavel. ''Salafitský islám''. Praha: Academia, 2015. |
||
| − | |||
| − | Pecha, Lukáš ed. ''Orientalia antiqua nova XX''. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020; |
||
| − | |||
| − | Philips, Abu Ameenah Bilal. ''Základy Tauhídu (jedinečnosti Alláha): Islámský koncept Boha''. Přel. Robert Hýsek. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2012; |
||
| − | |||
| − | Ťupek, Pavel. ''Salafitský islám''. Praha: Academia, 2015. |
||
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br /> |
||
Verze z 10. 11. 2024, 17:58
širk – přidružování někoho či něčeho k Bohu (Alláh), čili jinými slovy, stavění někoho či něčeho na roveň Stvořiteli, což muslimové považují za jeden z nejtěžších a nejodpornějších hříchů (ithm). Ten, kdo tak činí, se zve mušrik. Širk představuje narušení duchovního jádra celého islámu, konceptu tawhídu, tedy učení o absolutní jedinosti, jedinečnosti a vnitřní jednolitosti Boží (teologie). Na mnoha místech Koránu i Tradice (sunna) se výslovně uvádí, že Bůh je jedinečný a nemá (a ani nemůže mít) žádného společníka, čili sobě rovného. V praxi se slovem širk ve středověké muslimské civilizaci označovala poměrně široká škála fenoménů, od teologických směrů, které se z pohledu jejich oponentů dopouštěly světonázorových „přemetů“ (např. muʻtazila), kacíře (zandaqa), přes stoupence jiných náboženství (např. křesťanům byla takto vytýkána svatá Trojice, hinduistům zase celý panteon bohů a bůžků), až po vyslovené „modloslužebníky“ (wathaníja), čímž muslimští právníci mysleli obvykle stoupence „pohanských kultů“. Obvinění ze širku, stejně jako nařčení z blasfémie, patřilo k časté výbavě středověkých (nejen náboženských) polemik. Dnes se pod slovem mušrik obvykle rozumí obecně jakýkoliv stoupenec polyteistického náboženství.
Dále k tématu
- Al-Qaradáwí, Júsuf. Povolené a zakázané v Islámu. Přel. Robert Hýsek. Praha: Muslimská obec Praze, 2004;
- Armstrongová, Karen. Dějiny Boha. Přel. Martina Moravcová, Štěpán Kovařík, Luboš Kropáček. Praha: Argo, 1996;
- Pecha, Lukáš ed. Orientalia antiqua nova XX. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2020;
- Philips, Abu Ameenah Bilal. Základy Tauhídu (jedinečnosti Alláha): Islámský koncept Boha. Přel. Robert Hýsek. Praha: Ústředí muslimských obcí, 2012;
- Ťupek, Pavel. Salafitský islám. Praha: Academia, 2015.