ibádíja (Islam): Porovnání verzí

imported>ZRN
imported>ZRN
Řádek 5: Řádek 5:
 
* Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
 
* Žďárský, Pavel, ed. ''Alois Musil: Ze světa islámu''. Praha: Akropolis, 2014.
   
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav|Bronislav Ostřanský]]''
  +
  +
<span class="section_title">Viz též:</span> [[ibádíja (JKI-I)|ibádíja (JKI-I)]]<br />
 
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 
[[Kategorie:Aut: Ostřanský Bronislav]]
 
[[Kategorie:Islám]]
 
[[Kategorie:Islám]]

Verze z 12. 11. 2024, 18:39

ibádíja – umírněná odnož cháridži, která jako jediná dodnes přežívá v Ománu, na Zanzibaru a v severní Africe (v oázách Mzáb v Alžírsku, Džabal Nafúsa v Libyi a na ostrově Džerba v Tunisku). V čele ibádíjské komunity stojí volený imám, který pro věřící představuje absolutní autoritu. Ten je volen sborem duchovních autorit a pokud nedodržuje ibádíjské zákony, tak může být i odvolán. Stejně jako většina šíitských směrů (šíʻa) také ibábíja uznává princip takkíje, tzn. že v případě ohrožení mohou její stoupenci zapřít svou víru (ímán) a přihlásit se k většinové konfesi. Ibádíja dostala jméno podle svého údajného zakladatele ʻAbdalláha ibn Ibáda, který se na konci 7. století rozešel s cháridžovskými extrémisty, kteří své cíle prosazovali akty individuálního teroru (např. vraždami).

Dále k tématu

  • Aš-Šahrastání, Muhammad. Kniha náboženských a filosofických sekt a škol: Díly věnované islámským směrům a odnožím. Přel. Bronislav Ostřanský, Praha: Academia, 2021;
  • Žďárský, Pavel, ed. Alois Musil: Ze světa islámu. Praha: Akropolis, 2014.

Bronislav Ostřanský

Viz též: ibádíja (JKI-I)