subsidiarita (JKI-K)

subsidiarita (z lat. subsidium – pomoc, podpora) Pův. právní princip, podle nějž nemá vyšší složka rozhodovat o složce nižší, který se uplatňuje v ústavách států okcidentální kultury. Ačkoli pochází z protest. presbyterně-synodního modelu řízení, prosadil se v soc. nauce římskokatolické. církve. Klasicky formulován v encyklice Quadragesimo anno (1931) zavazuje každého člena společnosti a celý hospodářsko-soc. řád k podpoře rozvoje individuálního a obecného blaha. Individuum má právo na pomoc ze strany společnosti, ta ale nesmí poskytováním soc. pomoci omezovat nebo potlačovat aktivitu svých členů. Teoreticky je princip s. založen na kat. personalismu.

Břetislav Horyna