Mazánek Jiří: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Jógin, interpret a skladatel meditační a jiné duchovní hudby, působící nezávisle v kontextu hnutí Nového věku (New Age). Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích (Ing.), věnoval se však především hudbě jako člen mnoha hudebních uskupení, multiinstrumentalista, etnomuzikolog i hudební redaktor. Jógin od dospívání (1968) pod vlivem [[Vojkůvka Otakar|Otakara Vojkůvky]], dále byl ovlivněn klasickou indickou filosofií, svámím Šivanandou (1854–1934) a novodobými učiteli paramahansou Jóganandou (1893–1952), Šrí Ganapati Saččidánandou svámídžím (*1942) či paramahansou Višvanandou (*1978) i hnutím Hare Kršna. Již v době vlády komunistické strany zakládal oddíly jógy v rámci Československého svazu tělesné výchovy a působil jako undergroundový hudebník; byl přitom policejně vyslýchán a úředně šikanován. Zároveň byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. Ve svobodných poměrech založil roku 1990 Středisko vnitřního sebeuskutečnění Pražská prajága; v jeho rámci pořádá soustředění jóginů nebo kurzy jógy, tantry a osobního rozvoje a také vydává duchovní literaturu. Stal se inspirátorem a šéfredaktorem (po většinu doby vydávání) „měsíčníku duchovních aktivit“ ''Dotek'' (vycházel v letech 1991–2004 v tomto vydavatelství). Vystupuje na koncertech a v rozhlasových hudebních pořadech, pořádá kurzy nāda jógy (jógy zvuku), vycházejí alba s jeho duchovní hudbou. Autor knih ''Mantry'' (1991), ''Čakry a kundaliní'' (2010, překlad a komentář), duchovních úvah ''Píseň mého srdce I.–II.'' (2013), ''Rozpravy o józe'' (2014), ''Tantra'' (2015), ''Rozpravy o tantře'' (2017) a memoárů ''Paměti mystika'' (2024). |
Jógin, interpret a skladatel meditační a jiné duchovní hudby, působící nezávisle v kontextu hnutí Nového věku (New Age). Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích (Ing.), věnoval se však především hudbě jako člen mnoha hudebních uskupení, multiinstrumentalista, etnomuzikolog i hudební redaktor. Jógin od dospívání (1968) pod vlivem [[Vojkůvka Otakar|Otakara Vojkůvky]], dále byl ovlivněn klasickou indickou filosofií, svámím Šivanandou (1854–1934) a novodobými učiteli paramahansou Jóganandou (1893–1952), Šrí Ganapati Saččidánandou svámídžím (*1942) či paramahansou Višvanandou (*1978) i hnutím Hare Kršna. Již v době vlády komunistické strany zakládal oddíly jógy v rámci Československého svazu tělesné výchovy a působil jako undergroundový hudebník; byl přitom policejně vyslýchán a úředně šikanován. Zároveň byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. Ve svobodných poměrech založil roku 1990 Středisko vnitřního sebeuskutečnění Pražská prajága; v jeho rámci pořádá soustředění jóginů nebo kurzy jógy, tantry a osobního rozvoje a také vydává duchovní literaturu. Stal se inspirátorem a šéfredaktorem (po většinu doby vydávání) „měsíčníku duchovních aktivit“ ''Dotek'' (vycházel v letech 1991–2004 v tomto vydavatelství). Vystupuje na koncertech a v rozhlasových hudebních pořadech, pořádá kurzy nāda jógy (jógy zvuku), vycházejí alba s jeho duchovní hudbou. Autor knih ''Mantry'' (1991), ''Čakry a kundaliní'' (2010, překlad a komentář), duchovních úvah ''Píseň mého srdce I.–II.'' (2013), ''Rozpravy o józe'' (2014), ''Tantra'' (2015), ''Rozpravy o tantře'' (2017) a memoárů ''Paměti mystika'' (2024). |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
[[Kategorie:Aut: Vojtíšek Zdeněk|Zdeněk Vojtíšek]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 19:52
Mazánek Jiří
v Pardubicích
Jógin, interpret a skladatel meditační a jiné duchovní hudby, působící nezávisle v kontextu hnutí Nového věku (New Age). Absolvoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích (Ing.), věnoval se však především hudbě jako člen mnoha hudebních uskupení, multiinstrumentalista, etnomuzikolog i hudební redaktor. Jógin od dospívání (1968) pod vlivem Otakara Vojkůvky, dále byl ovlivněn klasickou indickou filosofií, svámím Šivanandou (1854–1934) a novodobými učiteli paramahansou Jóganandou (1893–1952), Šrí Ganapati Saččidánandou svámídžím (*1942) či paramahansou Višvanandou (*1978) i hnutím Hare Kršna. Již v době vlády komunistické strany zakládal oddíly jógy v rámci Československého svazu tělesné výchovy a působil jako undergroundový hudebník; byl přitom policejně vyslýchán a úředně šikanován. Zároveň byl evidován jako agent komunistické Státní bezpečnosti. Ve svobodných poměrech založil roku 1990 Středisko vnitřního sebeuskutečnění Pražská prajága; v jeho rámci pořádá soustředění jóginů nebo kurzy jógy, tantry a osobního rozvoje a také vydává duchovní literaturu. Stal se inspirátorem a šéfredaktorem (po většinu doby vydávání) „měsíčníku duchovních aktivit“ Dotek (vycházel v letech 1991–2004 v tomto vydavatelství). Vystupuje na koncertech a v rozhlasových hudebních pořadech, pořádá kurzy nāda jógy (jógy zvuku), vycházejí alba s jeho duchovní hudbou. Autor knih Mantry (1991), Čakry a kundaliní (2010, překlad a komentář), duchovních úvah Píseň mého srdce I.–II. (2013), Rozpravy o józe (2014), Tantra (2015), Rozpravy o tantře (2017) a memoárů Paměti mystika (2024).