Svoboda Cyril: Porovnání verzí
imported>ZRN |
imported>ZRN |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] politik. Vnuk národohospodáře Gustava Heidlera (1883–1930) a synovec teologa [[Heidler Alexandr|Alexandra Heidlera]]. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1980), na Policejní akademii České republiky získal titul PhD. (2017). Pracoval jako podnikový právník a státní notář. Po roce 1989 působil jako poradce místopředsedy vlády pro lidská práva a církevní restituce. Vypracoval první návrhy zákonů na restituci církevního majetku v letech a na inkorporaci teologických fakult do Karlovy univerzity. Později zastával řadu významných funkcí, byl náměstkem ministra spravedlnosti a ministra zahraničních věci, hlavním vyjednavačem vstupu České republiky do Evropské unie, místopředsedou Legislativní rady vlády. Od roku 1995 člen KDU-ČSL. V roce 1998 byl krátce ministrem vnitra ve vládě Josefa Tošovského (* 1950). Následně byl až do roku 2010 poslancem a v letech 2001–2003 a 2009–2010 předsedou KDU-ČSL. Působil jako ministr zahraničních věcí (2002–06), ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády (2007–09) a ministr pro místní rozvoj (2009). Po volebním neúspěchu KDU ČSL ve volbách v roce 2010 z vedení KDU-ČSL odešel. Po odchodu z aktivní politiky založil Diplomatickou akademii, věnuje se výuce na vysokých školách. V letech 2018–22 byl poradcem premiéra Andreje Babiše (* 1954). Je autorem publikace ''Zákon o mimosoudních rehabilitacích v otázkách a odpovědích'' (1991), jako spoluautor se podílel na ''Komentáři k Ústavě České republiky'' (1997, s Dušanem Hendrychem) a publikaci ''Nebojme se začít'' (2009) o novém způsobu zajištění církve a úpravě vztahů mezi státem a církvemi. |
[[Církev římskokatolická|Římskokatolický]] politik. Vnuk národohospodáře Gustava Heidlera (1883–1930) a synovec teologa [[Heidler Alexandr|Alexandra Heidlera]]. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1980), na Policejní akademii České republiky získal titul PhD. (2017). Pracoval jako podnikový právník a státní notář. Po roce 1989 působil jako poradce místopředsedy vlády pro lidská práva a církevní restituce. Vypracoval první návrhy zákonů na restituci církevního majetku v letech a na inkorporaci teologických fakult do Karlovy univerzity. Později zastával řadu významných funkcí, byl náměstkem ministra spravedlnosti a ministra zahraničních věci, hlavním vyjednavačem vstupu České republiky do Evropské unie, místopředsedou Legislativní rady vlády. Od roku 1995 člen KDU-ČSL. V roce 1998 byl krátce ministrem vnitra ve vládě Josefa Tošovského (* 1950). Následně byl až do roku 2010 poslancem a v letech 2001–2003 a 2009–2010 předsedou KDU-ČSL. Působil jako ministr zahraničních věcí (2002–06), ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády (2007–09) a ministr pro místní rozvoj (2009). Po volebním neúspěchu KDU ČSL ve volbách v roce 2010 z vedení KDU-ČSL odešel. Po odchodu z aktivní politiky založil Diplomatickou akademii, věnuje se výuce na vysokých školách. V letech 2018–22 byl poradcem premiéra Andreje Babiše (* 1954). Je autorem publikace ''Zákon o mimosoudních rehabilitacích v otázkách a odpovědích'' (1991), jako spoluautor se podílel na ''Komentáři k Ústavě České republiky'' (1997, s Dušanem Hendrychem) a publikaci ''Nebojme se začít'' (2009) o novém způsobu zajištění církve a úpravě vztahů mezi státem a církvemi. |
||
| − | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]'' |
+ | ''[[:Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]]''<br /> |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
[[Kategorie:Aut: Schlichtsová Jitka|Jitka Schlichtsová]] |
||
Verze z 13. 10. 2025, 20:52
Svoboda Cyril
v Praze
Římskokatolický politik. Vnuk národohospodáře Gustava Heidlera (1883–1930) a synovec teologa Alexandra Heidlera. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy (1980), na Policejní akademii České republiky získal titul PhD. (2017). Pracoval jako podnikový právník a státní notář. Po roce 1989 působil jako poradce místopředsedy vlády pro lidská práva a církevní restituce. Vypracoval první návrhy zákonů na restituci církevního majetku v letech a na inkorporaci teologických fakult do Karlovy univerzity. Později zastával řadu významných funkcí, byl náměstkem ministra spravedlnosti a ministra zahraničních věci, hlavním vyjednavačem vstupu České republiky do Evropské unie, místopředsedou Legislativní rady vlády. Od roku 1995 člen KDU-ČSL. V roce 1998 byl krátce ministrem vnitra ve vládě Josefa Tošovského (* 1950). Následně byl až do roku 2010 poslancem a v letech 2001–2003 a 2009–2010 předsedou KDU-ČSL. Působil jako ministr zahraničních věcí (2002–06), ministr bez portfeje a předseda Legislativní rady vlády (2007–09) a ministr pro místní rozvoj (2009). Po volebním neúspěchu KDU ČSL ve volbách v roce 2010 z vedení KDU-ČSL odešel. Po odchodu z aktivní politiky založil Diplomatickou akademii, věnuje se výuce na vysokých školách. V letech 2018–22 byl poradcem premiéra Andreje Babiše (* 1954). Je autorem publikace Zákon o mimosoudních rehabilitacích v otázkách a odpovědích (1991), jako spoluautor se podílel na Komentáři k Ústavě České republiky (1997, s Dušanem Hendrychem) a publikaci Nebojme se začít (2009) o novém způsobu zajištění církve a úpravě vztahů mezi státem a církvemi.