Hizbulláh (JKI-I): Porovnání verzí
imported>ZRN |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">Hizbulláh</span> (arab. Strana boží) Organizace libanonských ší‘itů ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). Vznikla poč. 80. let 20. stol, integruje v sobě různé islám. skupiny odporu. Název vychází ze stejného pojmu v [[korán (JKI-I)|koránu]] (5:56). Prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] jej používal jako ekvivalent pojmu umma ([[obec věřících (JKI-I)|obec věřících]]) a protipól pojmu strana satanova (korán 58:19; [[nevěřící (JKI-I)|nevěřící]]). H. se zformoval po intervenci izr. armády do již. Libanonu 1982 za účasti íránských revolučních gard (per. Pasdáráne enkeláb) a podpory Sýrie. Vybudoval operační základny v údolí Biká (vých. Libanon), na již. předměstích Bejrútu a v již. Libanonu, kde převážně žije ší‘itská komunita. Cílem H. je vytvořit z Libanonu islám. republiku podobnou režimu v Íránu ([[islámská revoluce (JKI-I)|islámská revoluce]]). Duch. vůdcem H. je [[ájatolláh (JKI-I)|ájatolláh]] Muhammad Husajn Fadlulláh (nar. 1953). Podle něj může za násilí na Blízkém východě vznik Izraele a novodobé křižácké intriky Evropy a Ameriky. Fadlulláh odsuzuje únosy, braní rukojmí a vraždy jako amorální, ale chápe jejich motivaci. Sám sebe vidí jako duch. autoritu v ší‘itském smyslu ([[mardža‘e taklíd (JKI-I)|mardža‘e taklíd]]), jež vede okruh stoupenců (arab. mukallid, opositum k pojmu [[mudžtahid (JKI-I)|mudžtahíd]]), kteří nemusí patřit do ší‘itské komunity. Představiteli radikálního křídla H. jsou Husajn al-Músáwí, Abbás al-Músáwí (zabit při izrael. útoku 1992 v již. Libanonu) a Hasan Nasrulláh. H. podnikl četné útoky proti záp. a izrael. cílům a zavedl metodu sebevražedných útoků jako legitimní formu odboje ([[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismus |
+ | <span id="entry">Hizbulláh</span> (arab. Strana boží) Organizace libanonských ší‘itů ([[ší‘a (JKI-I)|ší‘a]]). Vznikla poč. 80. let 20. stol., integruje v sobě různé islám. skupiny odporu. Název vychází ze stejného pojmu v [[korán (JKI-I)|koránu]] (5: 56). Prorok [[Muhammad Ibn Abdulláh (JKI-I)|Muhammad]] jej používal jako ekvivalent pojmu umma ([[obec věřících (JKI-I)|obec věřících]]) a protipól pojmu strana satanova (korán 58: 19; [[nevěřící (JKI-I)|nevěřící]]). H. se zformoval po intervenci izr. armády do již. Libanonu 1982 za účasti íránských revolučních gard (per. Pasdáráne enkeláb) a podpory Sýrie. Vybudoval operační základny v údolí Biká (vých. Libanon), na již. předměstích Bejrútu a v již. Libanonu, kde převážně žije ší‘itská komunita. Cílem H. je vytvořit z Libanonu islám. republiku podobnou režimu v Íránu ([[islámská revoluce (JKI-I)|islámská revoluce]]). Duch. vůdcem H. je [[ájatolláh (JKI-I)|ájatolláh]] Muhammad Husajn Fadlulláh (nar. 1953). Podle něj může za násilí na Blízkém východě vznik Izraele a novodobé křižácké intriky Evropy a Ameriky. Fadlulláh odsuzuje únosy, braní rukojmí a vraždy jako amorální, ale chápe jejich motivaci. Sám sebe vidí jako duch. autoritu v ší‘itském smyslu ([[mardža‘e taklíd (JKI-I)|mardža‘e taklíd]]), jež vede okruh stoupenců (arab. mukallid, opositum k pojmu [[mudžtahid (JKI-I)|mudžtahíd]]), kteří nemusí patřit do ší‘itské komunity. Představiteli radikálního křídla H. jsou Husajn al-Músáwí, Abbás al-Músáwí (zabit při izrael. útoku 1992 v již. Libanonu) a Hasan Nasrulláh. H. podnikl četné útoky proti záp. a izrael. cílům a zavedl metodu sebevražedných útoků jako legitimní formu odboje ([[fundamentalismus islámský (JKI-I)|fundamentalismus islámský]]). |
''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /> |
''[[:Kategorie:Aut: Kovács Attila|Attila Kovács]]''<br /> |
||
Verze z 12. 11. 2021, 10:17
Hizbulláh (arab. Strana boží) Organizace libanonských ší‘itů (ší‘a). Vznikla poč. 80. let 20. stol., integruje v sobě různé islám. skupiny odporu. Název vychází ze stejného pojmu v koránu (5: 56). Prorok Muhammad jej používal jako ekvivalent pojmu umma (obec věřících) a protipól pojmu strana satanova (korán 58: 19; nevěřící). H. se zformoval po intervenci izr. armády do již. Libanonu 1982 za účasti íránských revolučních gard (per. Pasdáráne enkeláb) a podpory Sýrie. Vybudoval operační základny v údolí Biká (vých. Libanon), na již. předměstích Bejrútu a v již. Libanonu, kde převážně žije ší‘itská komunita. Cílem H. je vytvořit z Libanonu islám. republiku podobnou režimu v Íránu (islámská revoluce). Duch. vůdcem H. je ájatolláh Muhammad Husajn Fadlulláh (nar. 1953). Podle něj může za násilí na Blízkém východě vznik Izraele a novodobé křižácké intriky Evropy a Ameriky. Fadlulláh odsuzuje únosy, braní rukojmí a vraždy jako amorální, ale chápe jejich motivaci. Sám sebe vidí jako duch. autoritu v ší‘itském smyslu (mardža‘e taklíd), jež vede okruh stoupenců (arab. mukallid, opositum k pojmu mudžtahíd), kteří nemusí patřit do ší‘itské komunity. Představiteli radikálního křídla H. jsou Husajn al-Músáwí, Abbás al-Músáwí (zabit při izrael. útoku 1992 v již. Libanonu) a Hasan Nasrulláh. H. podnikl četné útoky proti záp. a izrael. cílům a zavedl metodu sebevražedných útoků jako legitimní formu odboje (fundamentalismus islámský).